Mournfull Lullaby

Dvojitá dávka naprosté odlišnosti.

2010-07-29T00:57:00.000+02:00

Hodím koláč do tváře zbožnosti

Spálím Torah

Jsem reverendem neúcty

Jsem falešníkem pro každé rouhání

Chápu, že víra v božstvo

Pomáhá davům, co zažívají těžké doby

Ale rouhačství jako prostituce

Jsou jasnými trestnými činy bez obětí

Rouhám se, rouháš se, Ježíš Kristus, nejčernější Žid

Rouháš se, rouhám se, zhoubné vzdělání

Jsem nevěřící, jsem kacíř

Vystřelím zvratky z lavice

Jsem problémový nevyzrálý šotek

Nastavím ti druhou tvář

Chápu, že všichni musíme v něco věřit

Věřím, že nikdy nedostanu křídla a

Je mi líto, pokud se to nehodí, ale nemyslím si

Že tahle píseň zraní něčí city

Rouhačství, výmluvný tupý pohled

Tenhle bůh má zjevně velký plán

Teď volají po nečistém, čirém kačířství

A ty divíš se, má bůh plán B?

Horus podobný Mithře, Attis podobný Krishně

Ježíš, jiné jméno stejný příběh

Všechno založeno na staré egyptské alegorii

Můj názor nebyl tajemný

Nikdy nemohl být více zveličený

Moje inteligence byla uražena

Tak sebou můj jazyk švihá v sebeobraně

Cokoli co je pro vás svaté a posvěcené

Zhanobím a využiji k posměchu

Ale nikdy neuslyšíte nic proti Mohammedovi

Protože nechci skončit v márnici

Rouhačství, není to sranda

Okrást rabína, ojebat jeptišku

Rouhačství, chcete víc?

Matka Marie, panna - děvka.

**************************************************

Vstup do mého života
Vrať se do snu
Schováme se
Postavíme novou skutečnost
Nakreslíme další obraz
Života, který jsi mohla mít
Následuj své instinkty
A vyber si jinou cestu

Nikdy by ses neměla bát
Jsi chráněna před potížemi a bolestí
Proč, proč je to ve tvých očích opět krize

Učit se být
Jak to má být
Svázaný k železnici
Budeš nás muset osvobodit
Sleduj naše vyhasínající duše
Nech naše těla rozpadnout se
Neboj se

Vezmu pro tebe chlad

A měl jsem vracející se noční můru
Že jsem byl milován za to, kým jsem
A zmeškal jsem příležitost
Být lepším člověkem

It's not enough to believe

2010-07-28T23:59:00.000+02:00

Tak. Vrátila jsem se od Kikynky.

Měla jsem tam být sice do soboty, ale prostě jsem to z určitých důvodů nezvládla.

Ona ví proč, už jsem jí to vyklopila.
Mrzí mě, že jsem předtím musela lhát.

Doufám, že se nezlobí, já se sice trochu zlobím na sebe.

A hlavně mě to mrzí.

Ovšem nic nenadělám s tím jaká jsem, raději odejdu než to kazit ostatním.

Včerejší noc a předvčerejší den zdokumentovala Martinka,

tak se opovážím přidat sem pár fotek i z FB, jen čistě

pro mé vlastní potěšení.

↑ Nedodolala jsem, protože to tam Čičumínovi děsně sekne :)

↑ Ukažme světu své díravé chrupy :D

Shrnutí?

Opravdu krásné 3 dny s (pořád ještě ne bývalýma) spolužačkama.

Škoda mojí stupidity.

Óó, nicméně příští týden jedu za Mišulíí a nejspíš se nedočkám :)

Zemřu!

2010-07-25T04:11:00.001+02:00

UMŘU UMŘU UMŘU!!!

Našla jsem to na co jsem čekala :D

Bože, moje lásky společně :D

To ani NENÍ MOŽNÉ :D

ACHMŮJ BOŽE!

Jdu omdlít

nebo umřít :D

It... it looks like poo!

2010-07-24T23:57:00.003+02:00

Ach. Svým způsobem mi z něj totálně máklo v bedně. No co :D.

Kikynka má Dituli, já mám Johnnyho. Amen!

Hrabe mi z těch jeho brejliček a botiček :D:D:D.

A nejvíc z jeho smíchu ♥.

Heej a co je mi po tom že má dceru a teď miminko, chlapečka? :D

Sakra, vždyť... no co :D.

A je mi jedno esi prdí na józe, chodí po městě jako starej dědek

nebo odlétá na měsíc na svojí červené raketě. OMFG! :D

"Páni, nevěděl jsem, že Knoxville umí dělat salta vzad!"

"To bylo spíš salto vpřed, vole!"

Bwachacha.

Jediné na co se nerada koukám, je když

se nechá kopat od malých dětí do koulí :D.

(na golfovém hřišti, vždycky než někdo odpálil, stiskli klakson :D,

dva chlápky to dost nasralo :D)

Nasraný golfista: Neříkal jsem vám, že když to ještě uděláte přijdu a nakopu vám prdel?

Johnny Knoxville: Ale... promiňte. Mám burzitidu.

Nasraný golfista: Máš burzitidu

Johnny Knoxville: Jo.

Nasraný golfista: Takže proto si musíš hrát s tím klaksonem?

Johnny Knoxville: Pomáhá to.

Nasraný golfista: Já ti ukážu s čím si můžeš hrát, kamaráde!

(následně odpálil míček směrem ke klukům :D)

Main got. Pokud s tímhle příspěvkem má někdo problém,

jeho problém, polibte mi botu :D.

Life's a Gas

2010-07-23T22:16:00.000+02:00

There's nothing more to say.

Život je nesmysl, život je nesmysl
Život je nesmysl, nesmysl, oh yea
Život je nesmysl, život je nesmysl
Život je nesmysl, nesmysl, oh yea

Nesmutni, budu tady
Vůbec nesmutni.

Gimme gimme revolution.

2010-07-19T20:27:00.003+02:00

Chich.

Jsem zamilovaná ♥. Hm, spíš posedlá :D.

Vždycky tu prostě musí být nějaká momentální posedlost :D.

Momentálně je to ten pán tam ↑↑ s kterým mám layout.

:D:D:D.

Ve středu se chystám na otočku do Prahy... a nevím co pak. Nejspíš se koncem týdne stavíme v Maďarsku, ale to není jisté, no. Od neděle budu i Kikynky ♥.

Do té blbé Prahy mosim :D. Do Bontonlandu a taky Paláce Knih. Heh.

Hmm, dneska mi spravili telefon! HIPHIP HOORAY!

Konečně můžu normálně psát sms :D.

Taky jsem neodolala a koupila si černé konversy.

↑ Ach, mistr úplně vpravo ♥

Jsem idiota.

Jééés!

Hej, jsem Brandon, ale mí
Přátelé mi říkají Spike.
Zrovna jsem se přestěhoval od rodičů z Danvillu
Do tohohle hnusného skladu v Oaklandu.
Prostě trávím většinu dne
Žebráním na ulici.
Začal jsem před Med
Ale všichni mi říkali
Že vypadám moc mladě a zdravě
Tak jsem šel po ulici
Ke Gap, kde všechny
Yuppie děcka nakupujou
Byl jse tam do 5.30 nebo 6
Dostal jsem asi 5 babek
Tak jsem i se svojí holkou
Znáte ji, je z La Jolla
Jinak, máme nějaké peníze
Od jejích rodičů
Tak se zastavíme, protože

Potřebuju založit

Co je to?
Teď není správný čas?
Co myslíte tím, že už tu nikdo není?
No co tu kurva...?
Kdybych to věděl
Šel bych do Concord.
Co myslíte tím, "tak běž do Concordu"?
Člověče, vždyť ani nevíte, s kým mluvíte.
Nenuťte mě poslat na vás
Všechny pankáče
No tak, nemyslel jsem to tak.
No tak kámo, prosím?
Ok člověče.
Počkej, počkej, počkej, počkej.
Víte o někom, kdo má?
Máte číslo?
Co tím myslíte, že mi ho nedáte?
Nevolal jsem abych si pokecal,
Volal jsem, protože

Potřebuju založit

Člověče, posral jsem to
Když jsem pil sirup proti kašli
Jen ne dost
Zas a zas
Jsem náctiletý rebel
Jsem kurevsky znuděný

Mami, to jsem já, Spi-, teda Brandon.
Vykopli mě z mého placu z Oaklandu.
Fakt nemám kam jít, tak
Jsem přemýšlel
Jestli bych mohl zůstat s tebou nebo
Babičkou nebo tak?
Nevím.
Moje holka mi dala kopačky
Přestěhovala se zpátky do La Jolly,
Je to docela stupidní.
Myslím, že hodlá
Jít zpátky do školy, nebo tak něco.
Nicméně, zavolej mi zpátky.
Ach, ještě jedna věc, mami
Přemýšlel jsem, jestli
Bych si mohl půjčit 200 dolarů, protože

Potřebuju založit

Jsem náctiletý rebel

Hero Of War.

2010-07-17T22:44:00.002+02:00

Řekl synu,
už jsi byl někde ve světě?
Co bys řekl tomu,
kdybych ti sdělil že bys mohl?
Stačí když poneseš tuhle zbraň,ještě ti za to zaplatí.
Řekl jsem, to zní dost dobře

Černé kožené boty
špička jim jen září....
Ostříhali mě, ale vypadalo to v pohodě,
Pochodovali jsme a přitom jsme si zpívali
stali jsme se přáteli,
když jsme se učili, jak bojovat

Válečný hrdina
jo, přesně tím se stanu
a až se vrátím domů
budou na mě zatraceně hrdí.
Tuhle vlajku ponesu
i do hrobu jestli bude třeba.
Protože ji miluju
a bezmězně v ní věřím.

Vykopl jsem dverě
Řval jsem své rozkazy,
Děti brečely
Ale já měl s sebou své muže.
Odvlekli jsme ho pryč
s pytlem přes hlavu,
Od jeho rodiny a přátel

Svlékli
a chcali mu do rukou,
Říkal jsem, ať přestanou
Ale pak jsem se přidal
Mlátili jsme ho zbraněmi
a to často, ne jen jednou
a pak znovu a znovu

Válečný hrdina
jo, přesně tím se stanu
a až se vrátím domů
budou na mě zatraceně hrdí.
Tuhle vlajku ponesu
i do hrobu jestli bude třeba.
Protože ji miluju
a bezmězně v ní věřím.

Vyšla,z oblaku kulek a kouře,
Řekl jsem, jí ať stojí
prosil jsem, ať se zastaví
Neposlechla,
tak jsem zvedl svou zbraň
a začal střílet,

A nábojnice proskakovaly dýmem
a její krev se teď vsakuje do písku,
zhroutila se s vlajkou v rukách
s vlajkou bílou jako sníh,

Válečný hrdina
jen to oni vidí,
jen medaile a jizvy
jsou na mě tak hrdí,
Tu vlajku jsem si donesl domů
a teď na ni sedá prach.
Ale je to vlajka, kterou miluju
Jediná vlajka které věřím.

Řekl jsem synu,
už jsi byl někde ve světě?
Co bys řekl tomu,
kdybych ti sdělil že bys mohl?

Edge of self-destruction.

2010-07-16T01:24:00.002+02:00

Už mi hrabe, kompletně. Ale có. Dnešek je lepší než včerejšek. Naštěstí. Byla jsem s Kikynkou na Shrekovi: Zvonec a Konec. Bylo to pěkné, fakt jo. Konec dojemný, jako každý Shrek :D. Prostě mooc fajn. Když vezmu v úvahu, že jsme ve městě strašily tak dlouho :D.

Hroznou radost mi udělalo, že dali trailer na Harryho. Jó, už je to ohrané. A stejně, kdo by ho chtěl vidět? Ale mě se hroozně líbí. Jsme generace toho úžasného příběhu (teda aspoň já a Kika :D) a já už se nemůžu dočkat premiéry první půlky sedmého dílu.

Ach! Myslím, že si tu knížku asi přečtu. Opět. Ale... mám ji rozečtenou anglicky, hm :D. Každopádně se prostě hrozně moc těším. Ale to už jsem říkala, co?

***

Nu, je velice pravděpodobné, že to přeháním. Koho to ale zajímá? Mě NE :D.
Tenhle projev (Spirit of Liberty Awards) mě prostě dostal. Ono jich bylo víc, samozřejmě. Ale tenhle asi nejvíce. O čem je řeč?

(Jen kousek)

"Nutí mě to pohlédnout na definici amerických mravů a jak jsme s nimi svázáni, po tolik roků jsem kritizoval americký sen - narodili jsme se do éry Nixonu a museli projít evangelickými lídry a prezidenty béčkových filmů, steroidy nabušenými gurvernéry. Je těžké vzpomínat na časy, kdy jsem cítil, že politici nikdy nereprezentovali to, odkud jsme, a mé vnitřní pochody byly jen malými výkřiky zuřivosti... A víte, nechci chodit do práce - práce lidi zabíjí... Vždy se divím, proč v informační době lidé usínají u sledování televize. Proč lidé žijí v chudobě v nejbohatší zemi světa a proč se tito lidé nestarají o nejhorší přírodní pohromy na světě."

Proč to sem teda dávám? No, nijak extra nerozumím politice, kór né té americké. Ale líbí se mi, že člověk, který nemá nijak vysoké vzdělání tomu je schopný porozumět, vidět do toho a dát najevo, co si o tom myslí. Je jedno, jestli hudbou nebo takhle.
No a mimochodem... ta jeho nervozita je ~~strašně~~ sexy! :D:D:D

Hooray for Misery.

2010-07-14T21:23:00.003+02:00

Mohla jsem si myslet, že jsem v pohodě.

Ale on člověk asi není moc v pohodě když se přes den směje a v noci si brečí do polštáře.

Nebo snad ano?

A teď už to není jenom v noci.

Nechápu se.

Nevím, o co mi jde.

Moje oči se prostě rozhodly nonstop prolévat slzy.

Nebo to bylo něco jiného?

Chovám se jako malé dítě, co chce hračku, kterou nemůže mít.

Jsem protivná, protože oni mi ji nechtějí dovolit.

Nerozumím tomu, proč.

A já po tom tak toužím.

A oni... nechápou.

Krvácím, i když mé srdce vyschlo
Tento nůž je symbolem
Temné stránky noci

Vrah je na útěku
Se svatozáří světel
Pozvedává peklo mezi námi
Když andělé pláčou

Dnes v noc déšť
Padá z oblohy
Měsíc lhářů
Temná stránka noci

Tajná propast
Díra v mém srdci
Plameny zuří v nás
Hoří jako vatry

Stvořen z těla a krve
Má duše je z kamene
Můj plamen vypaluje
Osamělé noční můry

Dnes v noc déšť
Padá z oblohy
Měsíc lhářů
Temná stránka noci

Je libo bláhbláhbláh?

2010-07-12T22:10:00.000+02:00

"Není nic zlého na tom být loserem. Záleží jen na tom, jak dobří v tom jste."

"Jestli chci změnit svět hudbou? Kurva jo, chci svět nějakým způsobem změnit. Potřebuje se změnit... Potřebuje, aby ho někdo nakopal do prdele."

"Vy jste ti zasraní vůdci, vy máte tu sílu. Nenechte bastardy diktovat zbytku světu, nebo diktovat vašemu zasranému životu!"

"Je to kurva můj život a ty víš, že tě do něj nikdo nepozval... takže támhle jsou dveře... nazdar!"

- BJ

Moment Of Surrender

2010-07-12T21:56:00.000+02:00

Ach bože, můj bože. Ten song je tak nádherný. Mám z něj husí kůži úplně všude. Má to hloubku, má to... úplně všechno, co by měla taková písnička mít. Ach!

Svázal jsem se lanem

A nechal koně volně se potulovat

Hrál jsem si s ohněm

Dokud si oheň hrál se mnou

Kámen byl napůl vzácný

Byli jsme sotva při vědomí

Dvě duše příliš bystré, aby

Byly v říši jistoty

I při našem svatebním dni

Zapálili jsme se

Ach Bože, nezapírej ji

Není to o tom, zda věřím v lásku

Ale zda láska věří ve mě,

Ach, věří ve mě

Ve chvíli podlehnutí

Padl jsem na kolena

Nevšímal jsem si kolemjdoucích
A oni nevšímali si mě

Byl jsem v každé černé díře

U oltáře černé hvězdy

Moje tělo nyní prosí

Aby se vrátila, aby se vrátila

Do mého srdce

Do rytmu mé duše

Do rytmu mého bezvědomí

Do rytmu, co touží

Být osvobozen

Mačkal jsem čísla na bankomatu

Viděl jsem v odrazu

Tvář zírající na mě

Ve chvíli podlehnutí

Vize mimo viditelnost

Nevšímal jsem si kolemjdoucích

A oni si nevšímali mě

Řítil jsem se po kolejích

Skrze stanice

Každé oko směřující jinam

Počítající než vlak zastaví

Ve chvíli podlehnutí

Vize mimo viditelnost

Nevšímal jsem si kolemjdoucích

A oni si nevšímali mě

9.7.2010 (Záznam) 23:31

2010-07-11T02:25:00.000+02:00

Dnešek byl kupodivu fajn den. Ráno jsme jeli do toho metalového obchodu v centru (s dost ostře nabroušeným tatínkem), kde jsem si koupila červené tílko Queen Of Darkness a skládanou sukni. Mám radost :D, paní dala opět slevu na polovinu :D.

Přišli jsme domů, já se v novém "outfitu" ukázala celé rodině a šla si lehnout pod strom s knížkou. Bohužel, moje pohodička s Barkerovým Mystériem a The Network zkazili hnusní komáři (mám podezření, že jim ani nechutnám, koušou jenom aby pomstili smrt soudruhů komárů, kteří už zemřeli mojí rukou :D).

Kolem oběda naši oznámili, že se jede na koupaliště kousek odtud, na Santovku. Jsou to nějaké léčivé vody, smrdí to tam jak zkažená vejce. Asi proto tam nebylo moc lidí. Menší hádka s tatínkem, co mě označil za "neskutečně vyčůranou" a jelo se. Chvíli jsme tam strávili a pak jeli na chatu k tátovým starým kamarádům, se kterými byl v Bulharku na dovolené r. 1989, kde potkal (poprvé v hospodě a úplně našrot) mou milovanou maminku. Jsou to strašně fajn lidi, z těch, co byli v Bulharsku byli na chatě 3 chlapi + mamka, zbytek děti apod. Plánovali, že na 50 narozeniny jednoho z nich opět seberou krosny a jako za mlada pojedou na poslední společný tah, třeba i v urnách :D.

Dokonce padla řeč na hudbu, jeden z nich se pochlubil, že byl se synem na Metallice, tak já se na oplátku pochlubila s Grýny a Knoty, které hned nato pustil a povídali jsme si o Paulovi. Milionkrát mě ujišťoval, že pokud budou hrát dál, půjdeme na ně spolu :D. (Byl dost v náladě, každopádně já ho vzala za slovo) Padalo spoustu historek, nejvíc mě ale dodělala jedna, o kterou se prostě musím podělit. (ano, chci, aby byl tento blog zaplněn mými nesmyslnými žvásty o velkých s*ačkách!)

Tak já v těch kempech chodil každé ráno po tahu srát. No a já vždycky šel na ty šlapáky tam, jak kretén jsem tam sotva stál, obouma rukama jsem se držel stěn, abych do toho nespadl... A teď vidím Dušana, jak jde srát, v ruce noviny a v druhé cigárka... A já furt nechápal, jak dokáže zároveň srát, koukat si pod nohy, aby si je neposral, držet se těch stěn, aby nespadl a ještě si číst a kouřit. Tak jsem se ho jednou ráno zeptal... A ten zmrd mi povídá: "Víš, jenom první tři hajzly jsou šlapáky."

Vražedné, což? :D

No, k večeru jsme dorazili domů, já se trochu "zhroutila" z menší "nevolnosti" (zasraná příroda, to nemohla vymyslet nějak jinak?) a pak koukali na Spidermana (jen co mi zabral prášek :D). Přišel táta a začal nadávat na americké kokotiny a poukazovat na nesmyslnost filmu. Napadlo mě, jaké to musí být hrozné, když je člověk bez špetky fantazie. Sakra, není jí snad občas potřeba? Svět je na hovno, občas si od něj člověk musí odpočinout, a tohle je ten nejkrásnější a nejjednodušší způsob.

Holy shit, bolí mě ruka! (Ntb už je sbalený). To zas budu muset přepisovat do pc a hovno přečtu (krutá realita? :D)

Nevěřím v apokalypsu
Nevěřím v konec času
Nevěřím v solární výbuchy
Nevěřím ve valentýnky

Nevěřím, táži se názory
Nevěřím, natahuji pavdu
Nehledám kšefty
Všechno, v co věřím, jsi ty

Nevěřím ve všechno, co čtu
Nevěřím ve sliby
Nevěřím v kompromisy
Má vlastní víra v mé hlavě

Nevěřím, táži se názory
Nevěřím, natahuji pavdu
Nehledám kšefty
Všechno, v co věřím, jsi ty

Nevěřím, táži se názory
Nevěřím, natahuji pavdu
Nehledám kšefty
Všechno, v co věřím, jsi ty

8.7.2010 (Záznam)

2010-07-11T01:59:00.003+02:00

Asi mi úplně švihlo v bedně. Od neděle tu mám přes 700 scrobblů a nedokážu se zastavit. Už ani nepřemýšlím nad tím, jestli mi nehrabe. Pro někoho je to asi normální, každopádně pro mě tolik moc určitě ne :D.

Noo a co je na tom to ~~NEJ~~? (momentálně mě nenapadá, jestli nejlepší, nejhorší, nejsmutnější, nejšílenější nebo co ještě :D – bodejť by jo, je přece noc, já nespala ani nepamatuju a teď akorát čekám na Simpsny :D) Že neposlouchám ani kapku metalu. Vtipné! A co ještě? Vůbec mě to ~~nesere~~!

Těžko říct, kolik z těch 700 jsou Green Day. Jak jsem psala dřív, prostě to… nejde. Nemůžu se tomu bránit, a ani se bránit nehodlám. Šílené je, že mi mrdá z jejich bokovek – The Network a Foxboro Hot Tubs. Celé dny si zpívám Mother Mary a uvažuju, že se vydám do ~~Kalifornie~~ a nějak zařídím, aby si mě Joseph vzal. Klidně jako počkám ty tři roky :D. Je starý jak já, jenom o něco mladší, tak proč ne, co? :D A mít Billieho v rodině by bylo dokonalé :D.

Na radu jedné fajn holčiny jsem si postahovala něco málo hudby, moc tu toho v ntb popravdě nemám, furt dokola jedu to samé, ale co :D? Koukám na rozřazení žánrové – rock, punk a najednou nějaké alternativy a já jsem zmatená, že už to víc nejde. Oficiálně jsem dokonce oznámila mamince, že na dobu neurčitou končím s metalem. Asi je to vážné.

Ráno zajdu do jednoho obchůdku co mají tady v té ~~díře~~ (prostě nechápu jak se tady může udržet metal/punk/rockový obchod? V městě plném šamponů, co má cca 20 obyvatel?), včera jsem si tam koupila dokonalou tašku s Jackem z Předvánoční Můry Noční a chci tam ještě vtáhnout tatínka, že jako k „svátku“ něco. :D Jsem hrozná, vím, ještě když teď budu potřebovat nový telefon, jelikož ten můj mi prostě a jednoduše rozkousal pes… :D Když ale tam maj TAK DOKONALÉ boty MISFITS! A ty KRAVATY! A ty KORZETY! A ty SUKNĚ! A tu tašku mi paní dala za poloviční cenu, takže v přepočtu asi za 3 kila! Se vyplatí, no ne? (Hurááá, už neplácám jenom o hudbě!)

Už jedou Simpsni, tak jsem se drobátko sekla. Snad písnu zas nějaké sračky během zítřka, každopádně v sobotu večer bych se měla objevit doma a hodit to na blog. (Občas přemýšlím [POZOR, POZOR! I takový tupan jako JÁ umí PŘEMÝŠLET!], na co ten blog mám, když tam stejně houbeles lidí chodí, ale pak si stejně vždycky uvědomím, že ho mám pro sebe a že na něj chodí Míša a to mi stačí *_* )

Šestnáct a čubčí syn

Má zbraň a otrávený nůž

Malé děvče na hřbitově

Neovladatelná a je jí to fuk

Nechci spadnout, nechci spadnout

Ztratím kontrolu!

Tak zastav, vyklop to a odval se.

Šestnáct a čubčí syn

Má zbraň a otrávený nůž

Malé děvče na hřbitově

Neovladatelná a je jí to fuk

Nechci spadnout, nechci spadnout

Ztratím kontrolu!

Tak zastav, vyklop to a odval se.

Tak panenko, neztrácej kontakt.

Bereš to vše, protože toho nikdy není dost.

Špinavá ústa a vzhled smrtky.

Moje tequila je cítit z tvého dechu.

Tvé rty jsou jako trešňová bomba se zuby

Neovladatelné, ničící mou příčetnost.

Nechci spadnout, nechci spadnout

Ztratím kontrolu!

Tak zastav, vyklop to a odval se.

Tak panenko, neztrácej kontakt.

Bereš to vše, protože toho nikdy není dost.

Whoo!

(Nechci spadnout, nechci spadnout

Nechci spadnout, nechci spadnout)

Ztratím kontrolu!

Tak zastav, vyklop to a odval se. (Fajn!)

Tak panenko, neztrácej kontakt.

Bereš to vše, protože toho nikdy není...

Ztrácíš kontrolu a ztrácíš kontakt.

Bereš to vše, protože toho nikdy není dost.

I hope you have the time of your life...

2010-07-01T17:25:00.003+02:00

Tak. Mám ho za sebou. Koncert Green Day, na který jsem se s lístkem v pokoji těšila tak dlouho utekl jako nic. Konečně jsem je viděla! Sedm let jsem na to čekala, až uvidím jak Billiemu lítá pot z hlavy, jak ukazuje publiku zadek, tančí svoje šílené tanečky nebo hraje s kytarou za hlavou, na trhlé výstupy Trého, který mi mimochodem velice připomínal nějakého papouška :D, a na Mika a ty jeho jumpy a ksichtíky :). Všecho tohohle jsme se dočkala. Jsem šťastná...

Do Prahy jsem dorazila spolu s mámou okolo půl osmé, ale nechtělo se mi ještě k Inchebě, tak jsme se toulaly po centru a kolem oběda jsem jela do Holešovic. Čekání fakt hnusné, kdyby aspoň nebylo takové horko! Naštěstí jsem potkala dvě fajn holčiny, s kterýma jsem měla možnost ty tři hodiny tam posedět a nebýt sama. Asi ve tři lidi stoupli a začali se mega tlačit. Na vraždu. Nějací cizinci z klubu idiotů šli pěkně dopředu (závist :D) a my se tlačili jak magoři :D. Každopádně jsme tam nakonec vlítli a já se ocitla asi v třetí řadě pod pódiem. Nic moc jsem neviděla, přede mnou byli dost vysocí kluci a ještě k tomu horko jako prase, holky začaly omdlévat a mě taky nebylo nějak extra.

Zavolala mi Terka kde jsem, a já že mi není dobře, že za ní asi půjdu o pár řad dozádu. Nakonec jsem šla, mdloby se dostavily :D. Skončila jsem v druhé řadě s nádherným výhledem na všechno, co se dělo :). Předkapely si nepamatuju - zvracela jsem :D.

Kažopádně pak se dostavili ONI a mě vhrkly slzy do očí. Setlist byl neskutečně nadupaný a já jsem nejvíc vděčná asi za SHE, to je prostě moje, a JEŽÍŠE.

Obdivuju je. Fakt. Nechápu, jak dokážou tři hodiny lítat po pódiu a být pořád plní elánu, sršet vtipem a tohle všechno. Dva lidi se během show dostali na pódium, jeden kluk, co BJmu sebral mikrofon a začal vyzpěvovat :D a pak holčina, co se tam vyobjímala a dostala od Billieho pusu (musím se přiznat že v tu chvíli jsem neměla daleko od hysterického záchvatu žárlivosti :D).

Longview si zahráli tři fanoušci a holčina, co hrála na BJho kytaru ji od něj dostala jako dárek. Tak bych brala! :)

A když z BJho vypadlo DÍKYMOOC skoro sem si cvrnkla :D.

Těžko se mi teď vybavuje co se tam všechno dělo. Skvělý byl taky opilý růžový králíček, který se tam promenádoval než kluci začali :D. Líbily se mi ty jeho oplzlé gesta :D:D:D.

Skákala jsem jako šílená, vyřvávala si hlasivky, chytala papírky co lítaly ve vzduchu s nápisy GD :D, zpívala všechny texty co jsem si v danou chvíli vybavila a snažila se nebrečet :).

Pár lidem jsem taky volala. Hlavně Kikynce jsem udělala radost Wake Me Up..., protože vím, jak moc ji miluje :). Jakmile se GD podruhé vrátili, došlo mi, že se blíží konec. Billie začal:

"We're living in repetation..."

a já se neudržela. Brečela jsem jako želva. Splnilo se mi tak velké přání... A ono to bylo fuč. Trvalo mi 7 let, než jsem je viděla a teď jsem je před sebou konečně viděla a bylo to... prostě dokonalé. Při Time Of Your Life jsem chytla fakt hysterický záchvat... (nebyla jsem jediná, přece i BJ se tam na někoho obracel s tím "Someone need help right there... ahh, I see you have the time of your life " :) )

GD se s publikem rozloučili ohňostrojem a utekli do backstage. Celou cestu k autu (vezla nás známá) mi tekly slzy. Když jsem nastoupila zhroutila jsem se... Ani nevím proč. (Nebo vím, já nevím :D) Brečela jsem do té doby, než jsme odpoledne jeli na rozlučák. To jsem musela za mámou, aby mě uklidnila. Prostě jsem nedokázala přestat, nešlo to. Vlastně brečím i teď, když tohle píšu. Nevím čím to je. Jsem prostě asi hrozná citlivka, bohužel. Co nadělám.

Každopádně... bylo to prostě jedním slovem dokonalé. Nebyl to sice žádný metalový koncert, ale co já vím, možná i proto mě to tak nadchlo. Green Day prostě miluju a vždycky to tak zůstane (i kdybych tvrdila něco jiného, NEVĚŘTE MI! :D). Doufám, že jsem je neviděla naposled. Doufám, že je čeká ještě dlouhatánská kariéra. A kdyby se rozhodli skončit... Tak ať ji ukončí pěkně v Čechách nebo aspoň někde poblíž, protože já u toho budu chtít být. Ale na to moc myslet nechci.

Jsem ráda, že jsem to ze sebe dostala aspoň tady. Jediný člověk, kdo mě poslouchá je moje máma, ale tu to přece jen nezajímá, i když se tváří jako že ano. To mě mrzí.

No co. Asi jsem to zase přehnala. Měla bych se jít někam uklidnit, nemůžu zas upadnout do takové deprese jako včera (nešlo to prostě zastavit).

Shrnutí? Dokonalost sama. Ano, opakuju se. Ano, je mi to u mého ctěného zadku (ale ten BJho teda byl! :D). Ne, nelituju toho, že jsem tam šla. A ano, kdykoliv bych si to zopakovala.

Už mi nějak... dochází slova. Nevím prostě co psát. To se mi moc často nestává. Ale asi už kliku na to "publikovat příspěvek", protože vím, že když to neudělám, mohlo by se stát, že bych dostala chuť to celé přepsat, protože by mi to znělo divně, a bože, to už bych asi nezvládla :D.

Takže se loučím, Míšo a možná Magg :) Díky za přečtení... :D

Filthie

*icons from livejournal,com

Sbohem, základko!

2010-06-25T12:49:00.000+02:00

Ano, už je to oficiální. Dneškem jsem ukončila základní školu. Kupodivu, je mi fajn.Čeká mě 8 týdnů, které určitě nebudou ve znamení nudy. Hodláme si je společně užít, naposledy. Moc se těším. Začínáme už zítra, na Kudlově u Martinky, jde se na zábavu pařit :D

Včera byla akademie (možná budou i fotky :D), trocha jsem si poplakala (hlavně když jsem viděla brečet všechny ostatní :D a taky milovanou angličtinářku...), jeden ultratalentovaný plavec zarepoval Vánočního kapra od Žáčka, pak zahrál na jakousi trubku, byl dost vostrej borec :D. Byly tam i nějaké tanečky a tak, pak jsme přišly na řadu my, Pedro četl proslov, ruce se mu klepaly asi jako mě, stáli jsme tam, drželi se za ruce, brečeli, v pozadí hrála Smetanova Vltava... vtom jsem uslyšela Zdeňu "Nebrečte, nebo budu taky... Hej tak co, aspoň na tom rozlučáku se zkalíme, ne?" a musela jsem se smát...

Učitelky začaly nosit diplomy spolu s vysvědčením (jedna trojka, uf! :D), dostali jsme i medaile absolventů... rozdali jsme dárky, trenérce takovou pamětní knížku, Zeldě zarámovanou koláž a třídní album s našima fotkama (jenom hlav, zbytek, jako tělo bylo dokreslené a dopsané klasické hlášky oné osoby :D), pak jsme obešli komplet učitelskou sestavu, podali jim růže (já měla v tu dobu hysterický záchvat, tak jsem všem přála jenom "všechno nejlepší", pak si vždycky uvědomila, že je to jako bych jim přála k narozeninám a začala jsem se smát :D), dostali koláčky a šli jsme se loučit s děckama dole... nevím proč, když jsme stejně byli ještě dneska ve škole :D

No, každopádně po akademii jsme šly s holkama na oběd do restaurace, najedly se a jely trolejem na Lesní Čtvrť ke Zdeňovi na vodárnu, bylo nás tam 10 v tom jeho mini pokojíčku, ale bylo nám faajn :) ... Mimochodem dobíhání na trolejbus na podpatcích není žádná prdel, jak jsme zjistily :D V osm jsme to tam s Kikou zabalily a já ji šla doprovodit na busovou zastávku... Tam jsme se domluvily, že budem chodit o prázdninách pařit... že se sedět doma prostě nebude :D Tak jsme volala Marti, jestli neví hned tenhle víkend o nějaké akci... tak jdem na Svatojánskou noc na jejich kopec :) Už teď se těším :D

No, dneska jsem byla už 7.15 ve městě, šly jsme s Kikou do Meka na snídani, pak do školy, chvíli jsme si tam poseděly (já, Kika, Míša a Marťa), pak přišla třídní, uvařila nám čaj a dala nám koláčky, pomalu se to tam začalo scházet, vpodstatě přišli skoro všichni :) Vyfotili jsme se s angličtinářkou, češtinářkou, zlatým zubem a dali jsme si i poslední ve škole, poslední před školou.. no těch fotek bude hafo :D Ale aspoň budou vzpomínky :)

Ok, myslím, že snad pro dnešek stačí. Snad se v sobotu zadaří a bude zas o čem psát :) Prozatím když už něco přidám, asi jen fotky (pokud budou :D) z těch posledních akcí nebo hudbu, jak jinak :)

Filthie

I was crying on a Saturday night...

2010-06-21T21:16:00.000+02:00

Přemýšlela jsem, nechápala jsem, co na nich vidí. Ne že by je poslouchal někdo z mých známých, to ne :D Ale spousta mojich "miláčků" ano, ať už Dani či Kat von D. Tak jsem si říkala... zkusím to :D Není to metal... no a co? Ale je to super :D

Jsou to The Misfits - Saturday Night ♥

K zabití je 52 způsobů
Jeden nebo dva jsou stejné,
A oba dva fungují stejně dobře
Přiznávám se pro Amy,
Julie také nekřičí
A policie neposlouchá celou noc
A taj možná, možná budu hotový
Jakmile je všechny utiším

Pamatuji si, když jsem ji viděl naposled
Běhali jsme okolo a zažívali extázi
Ale zadní sedadlo auta
Je tak osamělé bez tebe
Vím, kdy jsi doma
Myslel jsem na tebe
A něco zapomněl jsem říct
Plakal jsem v tu sobotní noc
Venku toulal jsem se bez tebe
Hráli naši píseň

Plakal jsem v tu sobotní noc

Když měsíc započne noc
Odporně, tiše zmizíš
Sedím v pokoji
Kde jsme sedávali a kouřili cigarety
Nyní tě sleduju, sleduju umírat

Pamatuji si, když jsem ji viděl naposled

Běhali jsme okolo a zažívali extázi

Ale zadní sedadlo auta

Je tak osamělé bez tebe

Vím, kdy jsi doma

Myslel jsem na tebe

A něco zapomněl jsem říct

Plakal jsem v tu sobotní noc

Venku toulal jsem se bez tebe

Hráli naši píseň

Plakal jsem v tu sobotní noc

Hm? Ehm...

2010-06-18T18:25:00.001+02:00

Nějak si začínám uvědomovat, že za týden už bude po všem, úspěšně ukončím základku, naposled uvidím všechny ty lidi ze školy, některé děcka, a pak už mě čeká jenom, hm... skok do neznáma?
Jasně, bude rozlučák, s lidma, kterýma budu chtít se můžu dál scházet, že? Ale stejně, nic nebude jako dřív, že ano? Ne že bych se toho nějak bála, ne že bych se netěšila. Uvítám změnu. Trochu se bojím, že se budu chovat až moc jak šedá myš a pak už nikdy nezapadnu. Dobře se znám. Ale budu se snažit a doufat, že to zvládnu. Nejvíc se bojím učení, to bude asi největší hrůza. Budu si muset osvojit nějaký způsob jak se všechno zvládnout naučit, protože jsem popravdě za těch 9 let na škole neudělala ani prd, kolikrát jsem tak otevřela doma učebnici nebo sešit a něco si přečetla, něco si zopakovala? Mockrát fakt ne, hlavně na druhém stupni ne. Nejsem výborný student, jsem jednoduchý průměr. Bohužel, dostala jsem se na takovou školu, kde to tak nejde, takže se prostě budu muset snažit. A já se snažit budu.

Včera jsem byla u jednoho kamaráda doma na vodárně, bylo nás tam jen pár ze třídy, ale bylo to hrozně fajn. Seděli jsme, pokuřovali, oni si potom vytáhli slivovici, což jsem zarytě odmítala, dokud se nehrála flaška a já se nehodlala zbavit trička :D, bylo nám hrozně fajn a říkali jsme si, že je to pro nás takový "malý" rozlučák, protože kdo ví, jak ten "pořádný" vůbec dopadne. Každopádně už jen z toho jejich plánování je mi dost zle a mám chuť když už tam půjdu tak si dát možná jedno pivo a víc ne. Přece jen jenom pár lidí hodlá pít, zbytek si dá Frisco a bude všemu nevinně přihlížet, popřípadě poskytovat první pomoc či držet vlasy, že. Nechci být mezi těmi potácejícími se a zvracejícími se příšerami, každopádně to je můj momentální názor a ten se může kdykoliv změnit, že ano?

Nu, na té vodárně jen tak (už ani nevím v jaké souvislosti) padlo jedno jméno. Já to nijak nebrala, skoro jsem to přeslechla, ani jsem si to prostě neuvědomovala, no prostě jak to bývá. Přišla jsem pak domů, lehla si do vany, chvíli si četla Enigmu, ale pak mě děsně rozbolela hlava, tak jsem si ji umyla a vylezla z vany si lehnout. Taťka se koukal na fotbal, tak jsem si s ním chvíli jen tak povídala a brzo usnula jako špalek, protože hlava bolela jako střep.
Co se týče noci - hrůza. Netuším proč, ale bylo to, jako by to jméno vyvolalo zpátky vzpomínky, nesmyslné nápady, fantazii a různé myšlenkové pochody, které už jsem dlouho nezažila. Neustále jsem se budila s krkem vyschlým jako bych polykala písek, buďto, nebo že jsem měla plný měchýř a lítala jsem na záchod jak splašená. Člověk mívá v noci tisíce snů. Já si pamatuju aspoň pět, nebo ani nevím kolik jich bylo, víc jak jeden ale určitě, a ve všech figurovala ta ona osoba. I když občas s obličejem někoho jiného, určitě to byla ona, prostě to vím. Občas byl ten obličej i její. I když... když to tak vezmu... bude to přesně rok a já už si ani nemůžu vzpomenout, jak její obličej vypadá. Prostě na tom nejsem jako Ježíš z Předměstí; "Pamatuji si tvář, ale nepamatuji si jméno...". Jméno mě bije do očí kdekoli je podobné, i když to rychle vypuzuji z hlavy, přece jenom je to rok, nedělá mi to už takové potíže. Ale ta minulá noc mě docela vyděsila. Snad se moje hlava nechce vrátit někam, co jsem si myslela, že už je úspěšně zapomenuté? Jenom se modlím, aby dnešní noc už byla ve znamení čehokoli jiného.

*icons from livejournal.com

Baleníčko, balení...

2010-06-05T18:02:00.001+02:00

Tak se pomalu chystám na tu slavnou Vltavu. Dneska jsem ještě musela na závody, zaplavala jsem si první dva závody, které šly a hned odtud vypadla. Protože počasí se konečně ustálilo a venku je krásně (i když na mě moc teplo), lehla jsem si u babičky a chvíli si četla. Pak se ale důchodci rozhodli, že budou sekat trávu zrovna tam, kde ležím a já se musela odstěhovat dovnitř. Nelitovala jsem, protože na Primě dávali Stříhorukého Edwarda :). Sice jsem u toho víceméně klimbala, ale ten film znám nazpamět a vždycky mě rozbrečí...

Moc nepíšu, nějak nevím co. Asi za dva týdny ukončím základní školu a začnou asi poslední "nudné" prázdniny. Nevím nějak, co očekávat, snad to nebude taková hrůza, na jakou se připravuju. Ještě předtím ale musím jet na vodu. Nevím jestli se těšit, nevím co od toho očekávat, ale raději se těšit nebudu, abych pak nebyla zklamaná. Zítra pro mě přijede Kika s rodiči přímo před barák, tak jsem ráda, že nemusím až do Otrokovic autobusem jak nějaký idiot s krosnou na zádech a batohem na břichu. Vyjíždíme 10.15 a předpokládaný příjezd do kempu Vyšší Brod by měl být až kolem osmé. Docela masakr, taková dlouhá cesta... Ale co, jede se vlakem, tak mi zle nebude :D

Vím, že Miška má v pondělí 19. narozeniny. ♥ Nechci tvrdit, že zapomenu, ale nevím jak to tam bude s telefonem, zda si ho hned první den neutopím. Každopádně se budu snažit Ti napsat Mišulí, ale sem to píšu jen proto, abys věděla, že jsem na Tebe nezapomněla, mám Tě totiž napsanou v deníčku! :D

Tak jo, asi se půjdu umýt, udělat kompletní "očistu" a pomalu si sbalit i hygienu. Počkám na maminku, najdem plavky a půjdem koukat na Asterixe a Olympijské hry (Lalafix je prostě borec! :D). Ozvu se nejdřív v pátek... I když ono je to stejně úplně jedno, že? :)

Tedy se zítra rozloučím s tímto civilizovaným světem a odjedu relaxovat (ano, 30km denně sjet na vodě, tomu JÁ říkám relaxace!) na maličkou říčku jménem Vltava. Žijte blaze!

Filthie

Stay Strong

2010-06-05T17:47:00.000+02:00

Soulfly - Stay Strong

Hmotné věci mě neporazí

Nic pro mě neznamenají, jen duše může být volná

Když se spojíme, duševně

Cítím, že bys ode mě nikdy neodešla

Probouzím se a šílím

Nyní je tak těžké dýchat

Krev, pot, a mé slzy

Ať ten strach zmizí

Nyní, co jsi pryč

Se snažím zůstat silný

Všechny ty bolestivé roky

Všechny ty spadlé slzy

Mi tě nikdy nevrátí zpět

Nevrátí mi tě zpět

Vím, že jednoho dne se znovu uvidíme

Vím, že tohle nemůže být konec

Vím, že tam na mě budeš čekat

Čekat na mě

Pokračuj

Zůstaň silný

Pokračuj...

Nyní, co jsi pryč

Všechny ty bolestivé roky

Co jsme vevnitř krváceli

Snažím se zůstat silný

Jen tě chci vidět

Dana

Moses

Sleduj mě

Ach, Bože, vezmi tu bolest pryč

Dám ti namísto toho můj život

Ach, Bože, vezmi tu bolest pryč

Pro tebe, životem cestuji

Probouzím se a šílím

Nyní je tak těžké dýchat

Krev, pot, a mé slzy

Ať ten strach zmizí

Nyní, co jsi pryč

Se snažím zůstat silný

Pokračuj

Zůstaň silný

Pokračuj...

Home Sweet Home

2010-05-27T21:36:00.000+02:00

Sladký domov. Jak je tady dobře. Televize neřve, babička s dědou se nehádají, nikdo vám nekrká a neprdí u jídla (jo, to fakt). Doma je teď krásně čisťounko, kočka se vyřvala, ostříhaly se jí drápky a teď se tu vedle mě umývá, konečně sedim na netu... A je mi fajn.

25.5.2010 mi napsal Dan, že umřel Paul Gray. Psal brzo ráno a já ani moc nevěnovala pozornost tomu, kdo že to Paul Gray je. Najednou mi svitlo, já se prudce probudila a znovu si četla tu sms. Opravdu, bylo tam to jméno. Udělalo se mi zle. Po chvíli civění do stěny jsem zase usnula a zdály se mi kraviny že jsem ve vězení a dívám se na náhrobek Paula. Jelikož jsem ještě neměla přístup na internet, psala jsem Míši, jestli je to fakt pravda. Je. Umřel na předávkování. Asi heroinem. Za sebou zanechal spoustu zlomených lidí. Bratra Tonyho. Manželku s nenarozenou dcerkou. 8 chlapů, kterým byl bratrem.

Chris Fehn: "Byl to prostě ten chlápek, kterému když zavoláte a on to zvedne, hned se cítíte lépe. Dokázal vás rychle uklidnit. Dal vám pocit, že jste součástí jeho rodiny. Kdybyste neměli kde bydlet, klidně můžete zůstat u něj doma, takový on byl. Dokázal vás obejmout jako nikdo jiný. Když vás popadl, okamžitě jste cítili tu lásku, která v něm je. Naučil jsem se díky němu hodně věcí o sobě samém. Pokaždé vám kryl záda, což je něco, co jsem se od něj snažil naučit."

Corey Taylor: "Byl vším, co je nádherné na této kapele a této skupině lidí. Jediné slovo, kterým bych mohl zhodnotit Paula, je "láska". Všechno, co dělal, dělal pro lidi okolo, ať už vás znal, nebo ne... a to je to, co za sebou zanechal - naprostá láska. Bude chybět každému kousíčku mého srdce, stejně jako všem u tohoto stolu a všem, kteří jej znali. Byl z nás tím nejlepším. Chybíš nám, strašně nám chybíš."

Joey Jordison: "Moc mi můj bratr chybí. Je to teď pro mne velmi složité. Chci jenom říct, že tě moc miluji, Paule. Celému světu budeš chybět. Díky za všechny úžasné chvíle, které jsme spolu prožili."

(zdroj ML.com)

Přijde mi, že je něco jiného, když umře člen nějaké kapely. Obyčejné kapely. Členové si prostě posmutní a najdou si jiného člena. Přinejhorším se rozpadnou. Co ale když je kapela také rodinou a zemře jeden z bratrů, který drží celé spojenectví pohromady? Myslím, bojím se, že Slipknot už nikdy nebudou takoví, jací byli. Pokud kdy ještě vůbec budou.

Rest in Peace, Paul Gray. We'll miss you.

24.5.2010 (záznam)

2010-05-27T21:02:00.000+02:00

Napadá mě, jestli se můžu cítit ještě uvolněnější než právě teď. Jsem sice k smrti utahaná, teda, k smrti ne, ale unavená stejně, ale cítím se nějak zvláštně… krásně. Ne, nejsem zamilovaná ani jsem nevyhrála ve sportce. Prostě je mi jen dobře tak, jak mi je, jsem ráda tím, kým jsem, i když jsem to v podstatě jenom „já“. Přesně za měsíc se rozloučím se svou základní školou, a i když asi budu brečet jako želva (on přece jenom za těch pár let i ten psychiatrický ústav člověku přiroste k srdci), stejně se těším na to, co bude dál. A kdo ví, co bude dál? Vypadá to tak, že to, co bude dál, závisí jen a jen na mně. Snad toho využiju co nejlépe.

Tak teď sedím na posteli, zapisuju si do notebooku úplné kraviny, sleduju jak se venku blýská a do toho poslouchám Dusk and Her Embrace. K bouři snad nádhernější album není. Zamilovala jsem si ho za tu dobu, co trpím tady u babičky. (A když říkám trpím, myslím to vážně. Promiň, mami.) Snad brzo budu zpět na svém starém dobrém počítači a snad i s funkčním internetem… blesk! Nádhera…

„Smrti, odnes mého ducha pryč

Mou bolavou duši zbav zoufalství

Z vypětí a zvrácených otěží

Stále, neuspokojen zůstávám

Jako hrdá, nepadnutá hvězda

Co vyzývá tě z dáli

Aby utišila mé zuřivé srdce

Jiným, jež uřezává onen uzel

Tak nikdy nebudu moc zpívat…

O ověnčených oblohách nad mými nitkami

A lásce, svévolné věci

Jež skočí do ohně, černými křídly

Aby zavěsila se mezi trny

Šarlatovými, jakoby saténovými

Okolo zahaleného měsíce

Jež ubývá v osamění…“

Cradle Of Filth

Dusk and Her Embrace

Beauty Slept In Sodom

Ach-Můj-Bože. Omdlít?

2010-05-19T11:38:00.000+02:00

Přemýšlím, že omdlim :D To není normální todlecto :D Já říkala, že byl blond. Ach.můj.bože. To je na mě moc :D Uf! Slint! :D

Máme informatiku, a jelikož je tu zablokovanej facebook (prej kyberšikana), tak projíždím na cof.com fotky a našla jsem tuhle šílenost :D Umírám tady!

No, když už píšu, tak to dopíšu. Dostala jsem se přesně na tu školu kam jsem chtěla :) Sice na odvolání, ale kdo se bude ptát jak, no ne? Teď musím vysvědčení ale uhrát max na jednu trojku, jinak nesmim na master prej ani na gryndy... :D Tak to snad pude :)

U babičky je to na hlavu, tam fakt svět funguje úplně převráceně :D Ale zatím to zvládáme, což jsem ráda... V pátek budeme s tátou malovat a během víkendu už by se mělo pomalu začínat uklízet, snad příští týden už budeme doma... Nemůžu se dočkat, na ntb mám přes 500 scroblů nadržených skočit na internet :D Ale teda už mě deptá že si nemůžu stáhnout nic nového, už abych seděla za svým :)

Hehe, nádherný ♥ No, za 5 minut bude zvonit, chystám se na druhou matiku, pak ještě fyzika a jde se domů (teda spíš do angliny, no :D), ale to už uteče rychle.

Tak teda snad brzo zase...

Filthie.

8.5.2010

2010-05-09T13:12:00.001+02:00

I když na internet budu mít pravděpodobně přístup až někdy během zítřka, tudíž neděle, nevydržela jsem to, a musela se vykecat aspoň tady, do wordu :D

Ve zkratce oznamuji, že jsem se nedostala na žádnou školu. Zatím sháníme školy, které budou otevírat druhá kola, nejlépe gymnázia, už jsem posílala na jedno poblíž U. Hradiště a v pondělí pošleme do Kroměříže a možná do Vsetína, uvidí se. Doufám, že toho bude co nejvíce, přece jenom, čím víc toho budu mít, tím větší jistota, že mě někam vůbec vezmou.

S těmi zlínskými školami mimochodem už ani nepočítám. (Na co taky? Vždyť jsem skončila více jak stá pod čarou!)

No a jinak se ani neděje nic v podstatě. Angličtinářka nám navrhla, co bychom mohli udělat na akademii, a tak toho využijeme a předvedeme scénku, i když teda nevím, jak to nakonec dopadne. (Samozřejmě, vypadá to tak, že já se do toho nijak nezapojím, jak jinak taky…)

Voda se závratně blíží, vlastně ani ne měsíc a budeme tam, přes den pádlovat, v noci chlastat :D. Těším se, ale snažím se netěšit moc, abych pak nebyla zklamaná… a taky chodím poctivě na tréninky, abych mohla vůbec jet :D

Pak nás taky čeká třídní výlet, který jsme si zařídili spolu se třídní, na zříceninu Lukov, tam přespání pod širákem a pak hurá do naší krásné zoo, to vychází na pondělí a úterý a ve středu už zas pofrčíme na filmový festival. Letos 50. ročník, takže by snad měl být slušný, dobré filmy, premiéry atd… uvidíme.

No a jinak… Dneska jsme byli na závodech, okresním přeboru dorostů a bylo to… no vtipné. Takové zhoršení :D. Ale co, hlavně že jsem jela, že? Bylo to v Olomouci a ten bazén byl hnusný pěkně :D. Zelené kachličky a brambůrky po zemi na tribunách, fuj, fuj :D To už radši ten náš bazén, kde ve vodě plavou sople, ehm, ehm :D.

No a taky jsem si dneska uvědomila, že mi podivně moc záleží na jedné osobě… a že jsem z toho dost nesvá, protože sama nevím, jak na tom jsem. A taky si myslím, že to, co cítím, moc dobré není.

No, odbočila jsem. Po závodech, vlastně cestou ze závodů to bylo úplně šílené, v autobuse lítaly (k Míšině odporu) banány, řešily se křáky za průmyslovkou a kdoví jaké sračky :D. Někde v Otrokovicích se mi začalo hrozně moc „chtít“, a cestou od autobusu do mekáče to bylo čiré utrpení :D Honza neustále upozorňoval na to, že mi padají kalhoty a když jsme byli cca 2 minuty od meka, Kačenka mě upozornila slovy „HANI, FONTÁNKA!“, a já čupla na chodník, neschopná vstát :D V mekáči jsem si šla vykonat potřebu a pak si dala mcflurry :D Chvíli jsme postávali před mekem, vysmátí jak leča, řehtající se komplet všemu, (i když moje padající kalhoty a zelené ponožky vedly :D) a pak vyrazili každý svým směrem… a mě došlo, jak mi v tu dobu bylo fajn, a to se mnou nebyla žádná holka od nás, jenom já, kluci a Kačka… a zas mě zamrzelo to, jaká jsem. Cestou domů jsem si furt držela gatě, aby nespadly a po příchodu jsem se raději hned převlekla :D.

Další vzpomínky (20.4.2009)

2010-04-25T23:20:00.002+02:00

Zvláštní, jak bylo v té době... jinak... krásněji... jednodušeji...

17.4.2009

V zácpě v U. Brodě... Schovávám se za oknem tátova transitu a při pohledu na jakoukoliv mladou holku mi v hlavě hučí: "Ona? Že by? Proč...?" a podobné šílené myšlenky.

Výjezd. Aut jak naprdaných, no jo, říká se tomu zácpa, co? Jsem unavená, pátek je vždycky takový záhul, ale přitom osvobození, protože vím, že tu budou dva dny odpočinku, které nechutně moc potřebuju. Fakt.

Příští týden nás čeká soustředění. Plavecký. Takže žádná škola. Jako by ten týden nestačil? Bože, co budu dělat až skončí škola? Dva měsíce a třeba už nikdy... Vždyť já se zblázním...!!!

Prší. Slunii nikde, akorát ten déšť. Ne že bych déšť neměla ráda, právě naopak, miluju ho... ale ne když mám takovouhle náladu!

"Behold the skies, they're full of lies... in disguise..."

Znáte tu zoufalou potřebu mít někoho, kdo vám tak nějak úplně rozumí, kdo zvládne vytáhnout vás z bahna? Teď doléhá a já jí jen stěží zahrazuju vstup do mýho mozku. VYPADNI, SAKRA!!!

"V životě nemusíš nic. Jenom umřít."
- ale já bych ještě ráda zažila něco krásnýho... musím!

"Try. Fail. Repeat."
"Sedmkrát upadni, osmkrát vstaň."
- i když někdy přes slzy stěží vídíš...

Nevím, co to mělo být... Ale chci moc poděkovat lidem, co mi hrozně moc pomáhaj. Nebudu jmenovat, myslím, že vy dobře víte... Takže

Děkuju

Sharon

***

O hodinu později

Chynorany. Slunii vykouklo. Duha...

A na cestě vlčák, stočenej do klubíčka, mozek na cestě... Lidi, co to provádíte?

***

"Naděje umírá s každým mým vydechnutím.
Do smíchu a veselosti stěží se nutím
Láska k tobě jako žár spaluje mě.
Zabíjí mě pomalu, leč úkladně a jemně.
Již nestrpím jediný pohled na tebe
Ta tíha na mě padá jako zatažené nebe."
Odbočka... ale co..

Sharon

18.4.2009

Je příjemné, uklidňující jenom tak sedět, poslouchat ptáky zpívat, slepice pořvávat, kočičí předení... Pozorovat mraky, co neustále mění tvar a hádat, co v nich za chvíli uvidím... Nejen proto miluju chvíle u babi na venkově... Je tu pohoda... Nic mi nechybí a s radostí se tu nudím...

Už se těším na prázdniny s Marťou, která sem se mnou na týden pojede... Nevadí mi být tu sama, to ne, ale když být sama nemusím, tak proč bych byla?

Vnucuje se mi mourovatá číča, s neobvykle plným bříškem. Něco úžasného, když se položí, já jí dám ruce na bříško a cítím, jak se ty malé chlupaté věcičky uvnitř hýbou. Tak přirozené a ... uklidňující...

Zvláštní, že když porodí, teta malinké utopí (tak to prostě být musí, jinak bysme byli dočista zamoření kočkama), nedělá jí problém prostě se přes to přenést, a za měsíc, dva si to hrdě vykračuje zase s novým bříškem.

Lidé to tak nemají... Samozřejmě. Mámina nejlepší kámoška čeká miminko. Ale protože nemá dost plodové vody, zítra jí mimi vezmou (pozn. už jí ho vzali...), ta bolest musí být strašná... děsivá...

***

Myslím, že je čas přestat lítat v oblacích a slétnout na zem. Křídla mám polámané, co když si zlámu vaz...?

Memories...

2010-04-25T23:12:00.000+02:00

Menší zavzpomínání... na to, jak jsem ještě byla schopná vyloudit jakési příšernosti. Uf, to je zvláštní číst to...

Křídla andělů, jenž potrhána byla
Slzavé údolí plné zlámaných snů
A naděje, jenž světu zbyla
Zmirňuje strach z posledních dnů

Poslední lidská bytost
Sedíc na horizontu
Třepajíc se pod jasným sluncem
Andělé vyjadřujíc jí lítost
Však nevědí, jak upokojit její usedavý pláč

Posledná vzdychy květin umírajíc
Co v šeru nevidí důvod žít
Oka tornád rychle se blížících
Svět, co světem přestal být...

↑ The End. V té době menší ovlivnění Draconian... Jde to vidět.

Že miluju Tě...
...to křičet bych chtěla...
...do světa...

Kéž by to šlo...
...když já jsem...
...takovej posera...

↑ Jak roztomile zoufale vtipné! Bože, to je ubohost.

Do věže mě zavřeli
na dřevěné vrata buším
klíč, ten oni pozřeli
zemřu tu - já to tuším...

Princeznička hloupá
city svoje skrývala
na úsměvy skoupá
možná kdysi bývala

...naživu...

↑ Nějak docházej slova, echum echum...

Na dlani černá růže dlí
tisíce šrámů na duši
V hlavě křičí hlas podlý
lidé okolo jakoby hluší

Z očí prameny rudé tečou
srdce černé na kusy
Minuty bezvýznamné tichem se vlečou
marné všechny pokusy

Slunce zapadlo, ztichl svět
naposled se nadechuješ z plných plic
Život, ten už nejde vrátit zpět
neprocitneš nikdy víc...

↑ Muhehe že jaké rádoby "goth" pokusy... Ovšem jedna z mála, které mám doteď ráda.

Blábláblá, myslím, že mám dost.

Kouzlo Měsíce

2010-04-25T18:11:00.002+02:00

Kdysi (jak jen se to zdá být dávno!) jsem si všimla jedné osoby, jejíž styl se podezřele podobal tomu mému (a i když se to nezdá, v té době a vlastně i teď ve svém okolí mnoho takových osob neznám). Pokradmu jsem pokukovala a jednou zaslechla to slovo a zvědavost (a vlastně také touha po něčem novém) nedala mi, a já jala se zjišťovat, cože to "kouzlo měsíce" vlastně je.

Nebudu lhát, zprvu se mi to nijak nezdálo. Byla jsem dost ovlivněna těmi „rádoby“ gothic kapelkami, myslím, že jmenovat asi není třeba. Ale řekla jsem si, že přece nechci ustrnout na jednom místě, že se chci vyvíjet, a tak musím vyzkoušet, jestli tohle je ten správný směr. A tak jsem se zaposlouchala hlouběji.

Nu a k mému podivu to doopravdy zabralo. Cítila jsem změnu, cítila jsem, jaké teplo, ba až žár z jejich tvorby sálá, a věděla jsem, že zatím jsem nic takového necítila. Jistě, je pravda, že tohle „kouzlo měsíce“ nebyla jediná skupina, jejíž písničky mi naháněly husí kůži, ale byla to první skupina, u které jsem cítila i ten příjemný hřejivý pocit, a vnímala také city vyzařující z jejich písní, necítila jen tupou prázdnotu.

Nořila jsem se tedy hlouběji do jejich tvorby, od té nejnovější po tu nejstarší a všechno shledala něčím tak zvláštním, co se tak lišilo od toho, co jsem dosud poslouchala, až mě skoro napadaly myšlenky typu „Jak jsem proboha kdy mohla poslouchat něco jiného?“, což bylo samozřejmě dost hloupé, ale v tu chvíli jsem si nemohla pomoci.

Moonspell jsou tedy jedna z těch skupin, díky které jsem opustila poklidné vody metalu a nechala se unášet tím mořem, a i když bylo to moře občas pěkně rozbouřené a odnášelo mě do neznáma, a občas zase tak poklidné, až mě to skoro děsilo, vždycky jsem se v něm zase našla, a ono mě vždy nějakým způsobem dopravilo bezpečně zpátky tam, kam jsem zrovna potřebovala.

"A spolu s tím mořem, luna stráží mé tiché kroky..."

*icons from livejournal.com

Tease me...

2010-04-24T16:57:00.000+02:00

No jo, občas to každému trochu ujede, že jo, a já nejsem žádná výjimka. V červnu na grýndeje, no a teď zas podivná záliba v jedné anglické "múze", které prostě někdy nedokážu odolat. (Ale ne, svých starých úchylek jsem se nevzdala!) Nikdy jsem je moc nevnímala, znám pár lidí které odradila ta věc, že jeden jejich song zazněl ve srákoře jménem Stmívání (jak mě jen bolí prsty když musím napsat tohle slovo!), ale já to teda vůbec nevnímala, popravdě mi byli slušně u řiti stejně jako ten film, nicméně s novým albem mě chytla jedna docela ohrávaná písnička, a já si uvědomila, že je vlastně mám ráda. Ne že bych je žrala jako některé skupiny (myslím, že přibrat další asi by mě to zabilo), ale líbí se mi to, dobře se mi u toho polehává, odpočívá a tak různě.

Hm, dost jsem se rozkecala. Na svém pc stále nejsem, a zařekla jsem se, že zprávu podám o koncertu Gambáčů jen na svém pc, takže kdo ví kdy. Moc teď nemám chuť přidávat "zápisky", protože je mi nějak divně, třeba se z toho někdy vykecám. Zatím... asi ne, no.

Asi stačí. Končím.

Vím, že jsi trpěla
Však nechci, aby ses ukrývala
Je chladno a bez lásky
Nedovolím, abys byla zapřena

Utiš mě
A pocítíš se čistá
Věř mi
Můžeš si být jistá

Chci se smířit se zuřivostí ve tvém srdci
Chci rozpoznat, že tvá krása není jen maskou
Chci vymýtit démony z tvé minulosti
Chci uspokojit neznámé touhy ve tvém srdci

Šidíš své milence
Že jsi zvrácená a božská
Můžeš být hříšnicí
Však tvá nevinnost je má

Potěš mě
Ukaž mi, jak se to dělá
Poškádli mě
Jsi jediná

Chci se smířit se zuřivostí ve tvém srdci

Chci rozpoznat, že tvá krása není jen maskou

Chci vymýtit démony z tvé minulosti

Chci uspokojit neznámé touhy ve tvém srdci

Potěš mě

Ukaž mi, jak se to dělá

Věř mi

Jsi jediná...

Chci se smířit se zuřivostí ve tvém srdci

Chci rozpoznat, že tvá krása není jen maskou

Chci vymýtit démony z tvé minulosti

Chci uspokojit neznámé touhy ve tvém srdci

Barker

2010-04-10T22:51:00.002+02:00

No hm, tak třetí příspěvek za dnešní den. Trochu jsem se nechala unést, jak se říká...

..." na světě jsou příšerné věci, a velmi často mají lidskou tvář"...

"Jen když někoho ztratíš, uvědomíš si nesmyslnost fráze "Svět je tak malý". Není. Svět je obrovský, sžíravý, obzvláště pokud jsi sám."

"Žádné slzy, prosím. Je to plýtvání dobrým utrpením."

"Život je krátký

A potěšeních málo

A děravá loď

A utopená posádka

Však ach! Však ach!

Jak jen to

moře modré je."

"Jsme svými vlastními hřbitovy; dřepíme mezi hroby lidí, jimiž jsme byli. Jsme-li zdraví, každý den je oslava, Den mrtvých, při němž vzdáváme díky za životy, jež jsme prožili, a jsme-li neurotičtí, dumáme a truchlíme a přejeme si, aby byla minulost stále přítomná."

"A potom se objevil; obličej blázna. Smrtelně bledý v měsíčním světle, mladá tvář, potlučená, neoholená a nateklá, široký dětský úsměv. Vzrušením rozhryzané rty. Dásně zčernalé krví, potřísněná spodní čelist. Nicméně, byl to klaun. Neoddiskutovatelně.

Jenom ta sekera se k jeho úsměvu příliš nehodila."

- Strach

"Můj Bože, pomyslela si, jsme spolu.

A s tou myšlenkou se stala její vůle tělem. Pod rty mu Jacquelininy rysy tály a stávaly se tím rudým mořem, o kterém vždy snil, a to moře mu zalévalo obličej, jenž se sám rozpouštěl; jediný oceán stvořený z myšlenek a těl.

Hroty Jacquelininých ňader jím pronikly jako šípy; Oliverova erekce, zostřená její touhou, ji zabila jediným průnikem. Jsouce spojeni v proudu lásky, zdálo se jim, že vyhasínají. A nemýlili se."

- Jacqueline Essová: její poslední vůle

"Krví podlitýma očima si prohlížel pokoj, až mu pohled spočinul na holých nohou, které teď stály necelý metr od jeho nosu. Štítek uvázaný kolem kotníku je předurčoval do spalovny. Boswell vzhlédl a zjistil, že nohy patří jemu, stojí před ním odseknuté a mají se pořád čile k světu. Jakmile ho upozornily na svou přítomnost, nechaly ho ležet tam, kde byl; byly rády, že jsou volné.

A to jim svobodu závidí i moje oči, uvažoval, a to se mi chce z úst vydrat i jazyk, chystá se mě rafinovaně opustit každá moje součást? Tvořím spojenectví, které drží pohromadě je díky nesmírně chabému příměří? Jak dlouhá doba mě po precedentu s rukama dělí od příštího povstání? Minuty? Roky?

Se srdcem v krku čekal na pád impéria."

- Revoluce těla

Clive Barker

2010-04-10T21:50:00.003+02:00

Čarodějnice, udělej pro mě:

najdi mi měsíc

stvořený z touhy.

Pak ho uřízni na tenký kousek

a až ho uřízneš,

pověs ho vysoko

nad dům mé milované,

aby se dnes v noci

mohla podívat

a vidět ho,

a až ho uvidí, vzdychnout pro mě

jako já vzdychám pro ni

měsíc neměsíc.

(Oblíbená báseň Christophera Carriona)

Abarat

Clive Barker

Bluh...

2010-04-10T21:40:00.004+02:00

Na na na... z nudy? Asi...

Tvá tichá podoba vyjekla poražená

Bláznivě, hledal jsem neexistující srdce tlukot.

***

A já divím se, kde jen jsi.
A jestli bolest zmizí, když zemřeš.
A divím se, zda vůbec byl,
Jiný způsob jak říci sbohem.

***

Vlasy padající okolo smaragdových očí,
opona uzavřená na noc,
barevné rty, chuť kovu,
prohnilá duše,
zapomenuto vše společné.

Potemnělá místnost,
krvavé tváře,
řvoucí hudba z povzdálí,
roztříštěné zrcadlo,
střepy z něj,
nikdo neslyší jej, když si masku odřezává
ze tváře své.

kapající karmín,
proudící bolest,
tekoucí ve vzpomínkách na zapomenutý stud,

Vlasy padající okolo smaragdových očí,
opona uzavřená na noc,
barevné rty, chuť kovu,
prohnilá duše,
navždy ztracena.

She... She screams in silence...

2010-04-07T21:06:00.001+02:00

"Už dlouho nemůžu spát,
mám strach,
že fantazie zmizí,
tlak všedních starostí ji vyděsí..."

Tak tohle mi fakt nehrozí. Moje fantazie mě momentálně děsí na největší úrovni. Nevím, jestli to je tím co čtu, na co koukám nebo co poslouchám, opravdu nevím, každopádně mě má hlava poslední dobou fakt hodně trápí.Občas se mi ty myšlenky podaří potlačit, ale vždycky se to nepovede a stalo se mi (což mě dost vyděsilo), že jsem cestou k babičce nějak "ztratila hlavu" a našla se až o pár ulic dál. Tohle se mi teda ještě nestalo, hmm...

Kotě si něco udělalo s ocáskem, dneska jsem ji nesla k doktorovi, takže dostala antibiotika a nesmí už lozit do skříní (to bude ta příčina!). Co se týče školy, změnili nám rozvrh a je totálně zabijácký... A naše senilní matikářka se vrátila z Los Endželýs, takže si "nahrazujeme" matematiku. Takže teď skoro každej den 2x matika, radujte se a množte se!

Musím se pochlubit, že si jdu zítra koupit lupen na Green Daye. Když jsem zjistila, že sem přijedou a že už budeme mít (29.6.2010) ředitelské volno, neodolala jsem. Toužím po tom je vidět už hodných 6 let a teď si je prostě ujet nenechám. Jdu si koupit ten dražší lístek, ať nemusim jak v Ově přelýzat zábradlí :D... Zatím se mi nabídli 3 lidi, počítám jenom s jedním, zbytek to asi budou jenom "sliby", i když bych byla nesmírně ráda, kdyby to vyšlo a oni se mnou jeli, protože... prostě proto. (Oni dotyční vědí.)

A když už jsem se do toho teda dostala, hodím sem nějakou "zelenáčskou" písničku, ať se mi rozjasní den :)

... A neodolala jsem. "Ježíš z předměstí je prostě moje srdcovka, ať už kvůli tomu klipu nebo něčemu jinému... protože "Já jsem syn zuřivosti a lásky..."

Překlad:

[Ježíš z Předměstí]

Jsem syn zuřivosti a lásky
Ježíš z Předměstí
Z bible "nikdo nadřazený"
Na stálé dietě sodovky a ritalinu
Nikdo nikdy nezemřel pro mé hříchy v pekle
Pokud mohu říci
Alespoň ne ti, s kterými jsem odešel

A se mnou nic zlého není
Takový mám prostě být
V zemi přetvářek
Jež nevěří ve mně

Najdu své místo u televize, sedící na mém kříži
Obývací pokoj či mé soukromé lůno
Zatímco máma a Brad jsou pryč
Zamilovat se a zadlužit se
Alkoholu a cigaretám a marjánce
Abych zůstal šílenej a bral čísi kokain

A se mnou nic zlého není

Takový mám prostě být

V zemi přetvářek

Jež nevěří ve mně

[Město Prokletých]

Ve středu Země
Na parkovacím místě
7-11, kde jsem se učil
Motto znělo: samé lži
Říká, domov je tam, kde tvé srdce je
Však jaká hanba
Protože srdce všech
Nebijí stejně
Byjí mimo takt

Město mrtvých
Na konci další ztracené dálnice
Značky zavádějící do prázdnoty
Město prokletých
Ztracené děti se špinavými tvářemi
Nikdo nezdá se, že by se staral

Četl jsem nápis
Na zdi v koupelně
Jako svaté písmo v obchodňáku
A to zdá se dosvědčilo
Neřeklo mi moc
Však potvrdilo to,
Že střed Země
Je koncem světa
A já opravdu mohl se starat méně

Město mrtvých

Na konci další ztracené dálnice

Značky zavádějící do prázdnoty

Město prokletých

Ztracené děti se špinavými tvářemi

Nikdo nezdá se, že by se staral...

[Nestarám se]

Nestarám se, pokud ani ty
Nestarám se, pokud ani ty
Nestarám se, pokud se ani ty nestaráš
...

Každý je jen plný sraček
Narozen a vychován pokrytci
Srdce recyklovaná, však nikdy nezachráněná
Z kolébky do hrobu
Jsme děti války a míru
Z Anaheimu ke střednímu východu
Jsme příběhy a učedníky
Ježíše z předměstí
Země přetvářky
Jež nevěří ve mně

Země přetvářky

A já nevěřím

A já se nestarám!

...

[Drahý Milovaný]

Drahý milovaný, posloucháš?
Nepamatuji si slova, jež jsi říkal
Jsme hloupí nebo jsem zaostalý?
Prostor, jež je mezi šílenstvím a nejistotou
Ach, terapie, můžeš prosím naplnit tu prázdnotu?
Jsem retardovaný nebo jen přešťastný
Nikdo není perfektní a já jsem stále obviňován
Pro nedostatek lepšího světa, a to jsou mé nejlepší omluvy

[Příběhy Dalšího Zničeného Domova]

Žít a nedýchat
Znamená zemřít v neštěstí
Utéct, utéct pryč
Najít to, v co věříš
A já opouštím
Tenhle hurikán zasraných lží
Ztratil jsem svou víru v tohle
Tohle město, jež neexistuje

Tak utíkám
Utíkám pryč
Do světla masochistů

A já opouštím

Tenhle hurikán zasraných lží

A já kráčel po téhle čáře

Milionkrát a zasraně jednou

Ale tentokrát ne...

Necítím hanbu
Nebudu se omlouvat

Když není kam jinam jít
Utíkáš pryč s bolestí
Když jsi byl pronásledován
Příběhy dalšího zničeného domova...

Opouštíš...

Opouštíš...

Opouštíš domov?

Smash The Control Machine

2010-04-03T01:03:00.000+02:00

Překlad:

(S perfektním účesem
A perfektní ženou
A perfektními dětmi
A perfektním životem
Budu konečně někým...)

(Pojďme si hrát na znovuzrozené Američany, odpor je hrou!)

Dvě prasata nosí obleky
Přináší novinky
Že chtějí mě v bance

Říkají, že cena je jistá
Diktátor usiluje o tebe
Tak raději pamatuj si, kam patříš

Pak využijí mou práci
A povýší mého šéfa

Docílila jsem banek
Však prodali mě pro ztráty

Říkají, že musíme ustoupit
A být jedním se Strojem

Protože Království Strachu
Potřebuje shodu aby fungovalo

Tak přinuť děti běžet
Je to vše v nenávisti

Hra na znovuzrozené Američany
Odpor je hrou

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Pracuj, kupuj, zkonzumuj, zemři

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Šťastní malí otroci za minimální mzdu

(Revoluce bude zpěněžena
A vyplavena odpadlíky)

Klinika říká, že jsem chorá
Nakažlivá... a necudná

Však není léčby
Pro chudé či nepojištěné

Tak žijeme své digitální životy
Na velkých obrazovkách

A zapomínáme, že
Krev pracujících
Pohání stroje

V žalmu přátelům
Láska... diskriminuje

Zatímco velké kočky kmí krysy
Její denní chleba

Tak přinuť děti běžet
Je to vše v nenávisti

Hra na znovuzrozené Američany
Odpor je hrou

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Pracuj, kupuj, zkonzumuj, zemři

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Šťastní malí otroci za minimální mzdu

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Pracuj, kupuj, zkonzumuj, zemři

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Nenávidění, zrádci, lháři, a zloději

(Amerika)

Prodala svou duši
Za oblečení

Za dokonalé rty
Za dokonalý nos

Vítěz na konci
Vždy má nejvíce

TV realita to tak říká!

(Mamonáři)

Směnárny!
Lakomí bankéři!

Toto je Domov Lidí!

Můj ministr má nekalý plán
Jak zachránit mou duši kreditní kartou

Těžba je nakažlivá
Pro sobce a domýšlivce

Začít válku, využít slabé
Sledovat naše výnosy stoupat a stoupat

Stali jsme se národem vlků
Jež ovládají ovce

Vlastněni sviněmi
Překrmeni a uloženi k spánku

A zatímco elita médií
Určují co si myslet

Jsem vzhůru
Na hraně
A v okamžiku

Tak když sebou Atlas otřese
A když fontány začnou krvácet
A když apoštolové
Kázají gospely chamtivosti

Vzdám se slávy tohoto nenasytného věku
A budu znovuzrozený Američan
Odpor je na vině!

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Pracuj, kupuj, zkonzumuj, zemři

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Nenávidění, zrádci, lháři, a zloději

ROZDRŤ ŘÍDÍCÍ STROJ
Národ vlků - řízený ovcemi!

Vykořišťováni je nakažlivé
Vykořišťováni je nakažlivé
Vykořišťováni je nakažlivé
Vykořišťováni.........

♫ Rise, Rebel, Resist ♫

2010-04-03T00:03:00.000+02:00

Dlouho jsem si sem zase nepřišla postěžovat, a uvědomila jsem si, že mi to i docela chybí. Inu tedy, co se událo za dobu, co jsem to tu zanedbávala?

Hm, a teď si to zase všechno vybavit, že... No, asi začnu včerejškem, ten se mi tak nejlíp vybavuje... Takže včera jsem se pěkně do růžovoučka vyspinkala a pak jsem šla našim pomoct k babičce uklízet, jelikož se jim dělaly nové okna, bylo to něco příšerného, na patře se sundával starý koberec (shnilý, přilepený k podlaze), za postelí byla asi 20 centimetrová vrstva prachu a spoustu kravin, kterých se babička odmítala vzdát (shnilá harmonika, děravý batoh, berličky po babičce, které podle ní děda používá, ale velikostí nebyly berličky ani pro mě), no a my měli za úkol se toho všeho zbavit. Děda měl úžasnou náladu (vím, že za to nemůže, ale někdy mám fakt chuť ho něčím přetáhnout po hlavě nebo na něj aspoň nařvat), babička jako obvykle (neschopná vyjadřovat se, takže mě neskutečně rozesmívala - jo, vím, že je to fakt hnusné, smát se své nebohé staré babičce, ale ono to prostě nejde!). Když jsem přišla naši už měli skoro hotový pokoj kde nikdo nespává a pak se přešlo na ložnici, kde teda byla ta katastrofa. Potají jsme z okna vyhazovali staré věci, aby to děda neviděl a nevykládal, že jde na lampárnu postěžovat si, babička nám vysvětlovala, že jí světlo v noci svítí do očí, a nakonec z toho vyšlo, že myslí digitální hodiny, my vysávali a zametali a ona si už upravovala dečičky a vykládala o kytičkách a když se děda dostavil něco zkontrolovat, akorát nadával a chytal se za srdce a nenápadně pozoroval, jestli si toho všichni všimli. Bože, nejsme mi dokonalá rodina?

Večer mi psal jeden bývalý plavec, chvíli jsme si psali a on se mi začal zpovídat. Jsem zvyklá, že se mi lidé zpovídají, přece jenom na to jsem asi jako jediné dobrá, že? No, nakonec z něho vylezly fakt věci, tak jsem ho hecovala a dneska mi psal, že se s jednou věcí rozhodl skončit, za což prý vděčí mě, což mě fakt mile potěšilo, že by se konečně mé rady nějak vyplácely? Ještě má problémy s nějakou holkou, která ho nechce, ale slíbila jsem mu, že i s tím mu pomůžu, nemůžu ho v tom nechat.

No, jdu zase zpět, do středečního dne, kdy byl náš školní basketbalový turnaj. Moc jsem to nevnímala, nehrála jsem, byla jsem s klukama na tribunách a povídala si s nima, potom měla být nějaká akce, ale nakonec to nevyšlo (ani nevím, jestli nás ten kluk odrbal nebo to fakt nevyšlo a popravdě už je mi to jedno), chvíli jsem byla s kámošem ve městě, koupila dědovi nejnovější knížku od Dicka Francise, skočila si pro pozvánku na přijímačky na TGM a šla domů...

V úterý jsem byla na rovnátkách, kde mě Mrs. Matulíková opět potrápila, zatím to ale nijak velice nebolí, za což jsem vděčná, ale vypadá to, že teď zas budu furt lítat po zubařích, no super.

Ony jsou Velikonoce, jak jsem si uvědomila (nebo budou? co já vím). Neslavíme to, nikdy jsme neslavili. Totální kravina, zjistila jsem, že už slavím jenom narozeniny a Vánoce, jinak je mi fakt všechno u mé ctěné řiti.

Pak mi taky přišli další dvě knížky od Clivea Barkera, 2 knihy z Knih Umění, Velké Tajné Show a Everville, zatím jsem začala a už jsem pohroužená a zamilovaná. Zítra jedu do Tesca do knihkupectví kouknout jestli mají Knihy Krve IV.-VI., abych byla klidnější.

A hele, z toho "ničeho", co se neudělo je toho najednou až moc. Aspoň ale 2 lidi mám jistý, že to přečtou.

Btw... Mám strašně divnej pocit z jednoho člověka. Trpím paranoidními představami, že se na mě pokradmu kouká (znáte to, ten pocit, že vás někdo sleduje, kouknete na něj a on uhne pohledem), a já se cítím hrozně nesvá, nevím, jestli je to jenom výplod mojí už tak prdlé fantazie, nebo je to fakt. Ono to není zas tak příjemný, když se na mě kouká a... nic dál. Já nevím. Snad se to brzo změní, jinak asi bouchnu. Snad.

Odcházím, pravděpodobně číst,
ha det (ach, jak dlouho jsem tohle nepoužila!)
Filthie

You're just a meat...

2010-03-25T20:58:00.000+01:00

Znovu mě chytla Barkerovská posedlost. Koukala jsem na Nightbreed a Hellraisera a Noční rasa u mě prostě vede. Dokonalý! Ty monstra prostě nejsou takové, jaké se zdají být... A Peloquin, mhhmm *slint*! Moje oblíbená scéna díkybohu není oblíbená jen mnou, takže na youtube se dá lehce najít. Koho to zajímá? Asi nikoho. Míša koukne, za to jsem vděčná :D Ale to jsou pořád ty samé pindy a mě je to fuk :D Píšu pro sebe, tak co :) Ok, tady je to...

Že by překlad? Chich.

Kinski:

Jeden pohyb a přeříznu ti hrdlo.

Peloquin:

Držíš ho?

Kinski:

Držím ho.

Boone:

Do prdele...

Ty jsi z Midianu?

Kinski:

Vezmeme ho dolů.

Peloquin:

Nepatří k Noční rase.

Je to obyčejný smrtelník.

Boone:

Ne. Zabíjel jsem lidi!

Jsem jako vy.

Proto jsem přišel.

Peloquin:

Zavři klapačku.

Jseš jenom potrava.

Kinski:

Jestli ho sníme, porušíme Zákon.

Boone:

Je to pravda?

Peloquin:

Všechno je pravda.
Bůh je astronaut..
Oz je tam za duhou.
A Midian je tam, kde žijí monstra.
A ty jsi sem přišel zemřít.

Boone:

Nepřišel jsem zemřít.
Chci tu být s vámi.

Peloquin:

Nejde to. Promiň.
Cítím nevinnost na padesát yardů.

Boone:

Zabíjel jsem lidi. Zabil jsem 15 lidí!

Peloquin:

Kdo ti to nakecal?

Boone:

Jak to myslíš?

Peloquin:

Lhal ti, pitomče. Lhal.

Jseš smrtelník.
A to znamená,

že jsi potrava
pro šelmy.

Kinski:

To nesmíme!
To je zákon.

Peloquin:

K čertu se zákonem.
Chci maso.

***

Kinski:

Je za tebou. Rychle, tudy.
Brána je támhle.

Utíkej, dokud ještě máš nohy.

Peloquin:

Utíká.
Pusť!

Kinski:

Tak co?

Peloquin:
Obyčejný smrtelník.

***

Na řadu přijde zastřelení Boona... který se vrátí do Midianu... Ten film mám fakt ráda, i když je o něco jiný než knížka. Líbí se mi na konci to vzkříšení, to je fakt brutální... ale je mi líto, že Clive nenatočil moji nejoblíbenější část, přeměnu Lori... co už :)

Kisses & Kerosene

2010-03-15T19:00:00.000+01:00

Zbláznila jsem se do Otepáků, a to úplně šíleně (samozřejmě, Kredláče nezanedbávám!), a z nového alba miluju tuhle věc... nedá se to ani nazvat písničkou, je to naprostá úchylnost, ten text je dokonalý a ta atmoška, no mhm!

Přeji si
Abych tě tu
Měla

Ve svých spárech

Abych z tvé mysli odstranila výmluvy
Jež halí a krájí tvou duši na kousky

Zpívala ti ukolébavky, zatímco tě přivazovala k prknu
Oholila ti hlavu tupou čepelí

A ty se sledoval
V pocákaném zrcadle nad sebou

Postupně ti zlámala žebra
Kamenným kladivem

Roztříštila tvé holenní kosti
Lopatou

Spálila tvé prsty a palce
Na nekrotickou čerň
Tekutým dusíkem

Roztříštila tvé zuby
Obuškem

Propíchala tvé údy
Hřebíky

Utišila tvůj pláč
A vysmála se ti do očí

Naostřila svůj oblíbený nůž
A ruce vzala ti od loktů

Držela tě naživu
O pár chvil déle

Cítila tvůj strach
A pokryla tvé tělo
Polibky a petrolejem

Sledovala tě hořet
Jako svou lidskou oběť
Slyšela tě
Křičet v agónii

Praskání
Tvého masa
Pukání
Když se vaří

Cítila tvůj dětský úsměv
Ten, jež jsi zradil
Ten, jež jsi ukradl

Pro nic
Ze sobeckosti

... v
Perfektním světě
Mohlo by se mi
Mé přání splnit.

Chm?

2010-03-13T12:57:00.003+01:00

        Lori se probudila do časného prosincového rána, za okny ještě panovala tma. Tiše vyklouzla z postele a zamířila do kuchyně, kde postavila vodu na čaj a šla ke dveřím pro své noviny. U dveří však krom novin leželo ještě něco jiného, kytice rudých růží.
        "Milé," pomyslela si, kytici vzala do rukou a hledala na ní nějaký vzkaz. Po chvíli ho také našla. Přečetla si ho a po zádech jí proběhlo nepříjemné zachvění.
        "SLEDUJU TĚ," stálo tam.
         Lori rychle zacouvala do svého bytu a vyděšeně se posadila u stolu v kuchyni. Hlavou jí probleskovaly myšlenky. Je to snad vtip? Musí být. Kdo by MĚ proboha sledoval? Hloupost.
        Odložila kytici na stůl, vypila narychlo čaj a s nepříjemným pocitem (jež se snažila marně potlačit) vyrazila do práce.
         Cesta pro ni byla nepříjemná. Dělalo jí problém soustředit se na řízení, neustále se otáčela, rozhlížela, zda ji snad někdo doopravdy nesleduje. Polovina její mysli jako by jí neustále opakovala, že je paranoidní a doopravdy se nic neděje, druhá polovina však byla slušně vystrašená.
        Jakmile dorazila do práce, ulevilo se jí. Čeho se tam taky bát? Avšak na jejím stole přibyl krom nějakého výpisu také malý poskládaný vzkaz. Třesoucíma se rukama ho rozevřela a vykouklo na ni to, co doufala, že je jen omyl. "SLEDUJU TĚ,", načmáráno skoro nečitelným písmem.

         Celá pracovní doba pro ni byla čirým utrpením. Jakmile odbyla čtvrtá a byl čas jít domů, zamkla svou kancelář a zamířila do již se smrákajícího dne.
        Bez váhání nastoupila do svého auta a pokusila se nastartovat, motor však nehodlal spolupracovat.
         "Proboha, to snad ne! Zrovna teď!" řekla vyděšeně. Chvíli tam tak seděla a pak vystoupila, zamkla auto a vyrazila rychlým krokem k nejbližší podzemce.
        Po cestě za sebou uslyšela kroky. Vyděšeně se otočila. Muž (byl to vůbec muž? Byla neschopná rozeznat jej, jako by ho obklopovaly stíny), šel pár kroků za ní. Rozběhla se, když vtom na krku ucítila stisk a otočila se s hrůzou k tomu, co ji drželo. Neviděla tomu do tváře, ale věděla, že žádné dobré úmysly očekávat nemá.
        "Sledoval jsem tě... a... konečně tě mám..." zašeptalo to a...

         Lori se s trhnutím probudila. Za okny byla ještě tma, i když pomalu slábla. Vzdychla.
        "Bože, to byl hrozný sen!" řekla roztřeseně, vstala a zamířila do kuchyně. "Měla jsem z pekla štěstí, že jsem se probudila ještě než mě to..." Postavila na čaj a vyšla za dveře pro noviny. Na zemi tam ležela kytice rudých růží.
        Lori zaječela.

***

Stručně a jasně... Nelíbí se mi, jak je to krátké, ale už to nechci upravovat. Na tuhle slohovku na téma "Měla jsem z pekla štěstí" jsme měli asi hodinu, a určenou délku, tudíž jsem ji musela o hodně zkrátit, tak se tam najde hodně holých prázdných vět, což mě mrzí. Najednou jsem nějak chytla slinu a přemýšlím, že něco dalšího napíšu. Jen stále váhám...

... courting chaos ...

2010-03-10T19:07:00.012+01:00

Jak se znám, normálně bych v tuhle dobu asi chrápala, znavená běžným školním dnem, jelikož jsem si ale udělala menší "volno" (schvátila mě jakási podivná krátká chřipajzna), jenom zářím energií (haha).

Včera jsem si dělala během dne něco jako "zápisky", hlavně vždycky po probuzení z krátkých šlofíků, kterých včera bylo fakt dost, a které mě pak pronásledovaly celý den.

Začínám mít čím dál sinější pocit, že mě víc a víc ovlivňuje Barkerova tvorba. Mívám šílené sny, jaké jsem nikdy předtím nemívala a šílené nápady jako popadnout pero a napsat co mi to v hlavě v noci (nebo ve dne, chaha) tvaruje, začínám se litovat, což se mi ani v nejmenším nelíbí. Kdo mě zná, dobře taky zná moje "depky", kdy mě ovládá sebelítost, kterou nenávidím z celého srdce.

Uvědomuju si, že jsem (i přes prvotní pesimismus a kecy typu - to přejde; jako všechno ostatní...) neustále závislá na těch anglánckých midianských příšerkách, které mě celý den zásobujou hudbou a já už se celá třesu na nové album. Texty si sice všechny (jako to je u některých kapel :D) schopná zapamatovat nejsem - pravda, nemám tuu hentuu fotografickou paměť (říká se tomu tak?), každopádně je mi to fuk, dyk melodii na rty vyprdět umím a některé slovíčka pochytávám, co na tom, hlavně že je miluju tak, jak je miluju ♥.

No, zítra nastupuju zpět do školy, takže teď se odsud už asi poklidím, dám si horkou vanu s horkou miskou kyselice a budu číst Barkerův ABARAT; MAGICKÉ DNY, KRVAVÉ NOCI, a jelikož se znám a usnu kdoví kdy, aaa protože chytáme české MTV, kouknu v noci na Bams' Unholy Union, konečně trochu více porozumím a budu slintat nad Bamem a všema těma pošukama tam ♥.

Ádios, *příští zastávka: horká vana*
Filthie

Now they're dreamless...

2010-03-07T15:28:00.004+01:00

Potřebovala jsem něco jednoduššího, k čemuž se Moonspell dokonale hodí...

Mysleli, že láska byla svatá

Dokud nepotkali znesvětitele

Moře jedu se vlilo mezi ně

A země pod nima byla rudá

Nemohou plodit

Spoutáni nikdy nepovstát

Jejich lži se budou opakovat

Navždy

Nyní jsou bezesní

Přímo do temných oblak

Nikdy se nevrátí

Mysleli, že je víc

Než oko vidí

V obličeji krásy, všichni lidé jsou slepí

A brány se otevřely, aby ji nechali projít

Nemohou plodit

Ztraceni v karmínových oblohách

Noci v našich srdcích

Budou trvat navždy

Nyní jsou bezesní

Přímo do temných oblak

Nikdy se nevrátí

Nyní jsou bezesní

Navždy

NOT on DRUGS!

2010-03-06T00:45:00.000+01:00

Tak, konečně mě omrzel jokerovskej layout a já přicházím s touhle nádherou. Mě se to ale kupodivu líbí, a to dost! Je světlunký (tmavé designy mě omrzely ještě víc, myslím, že bílá a ... šedivá? neuškodí), bez headeru či tak, jen s ikonkama (střídá se mi Joker s Mad Hatterem *slint*) a já jsem spokojená :).

Co se týče života, který zrovna žiju když nesedím u týhle bedny, no, chm... Tak jenom za zmínku by stálo, že v sobotu byl školní ples (který mě mile překvapil), ze kterého fotky mám na facebooku a... nějak nemám chuť nahrávat je kamkoliv jinam. Pak také příjemné překvapení, že jedeme na vodu, a to od 6.6 (zabijácké datum, nemyslíte?), na cca 5 dní. Hrozně se těším. Sice pojede ten tlustý kretén s malýma plavkama, ale je to poslední školní "výlet" a já si ho hodlám užít, bez ohledu na to, kdo tam bude. Už plánujeme jak malé děcka, teď už jenom musím trénovat a být hodná holčička, abych zas nebyla vyřazená.

No, co dál? Ono se nic moc neděje. Nebo děje, jenom to nějak nestíhám pobrat, že by? Kočička má neustále problémy, je vykastrovaná a chodí v takovém oblečku (asi před 10 minutami si ho sundala, tak jsem ji oblíkala), dneska dostala 3 injekce a léky, protože má podrážděnou sliznici a nějak špatně se nám léčí, i když jizva se jí hojí pěkně zítra musíme ještě zajít na veterinu, aby se na ni doktor kouknul... Bojím se o ni, ale mám takový vnitřní pocit, že už má to nejhorší za sebou.

No jo, málem bych zapomněla! Dneska (vlastně, chm, včera) jsme byli v kině na Alenku v Říši Divů :) Bylo to úžasné, jak jsem taky očekávala, Johnny si mě prostě zase získal, jako v každém filmu, i když ty jeho Wonkovsko-Jackovsko-Sweeneyovské pohyby, gesta a hlavně - ksichty! :D tam jsou a už asi nikdy nezmizí :D, mám ho ráda. Mimochodem jsem s ním viděla nádherný film, Benny a Joon, skoro 20 let starý film, taková "poťouchlá romantika", ale ne obyčejná romantika... Bylo to fakt krásný, probrečela jsem celý konec (což jsem vlastně probrečela i Alenku, chm...). Teď se chystám dokoukat na Noční rasu, kterou mám rozkoukanou, protože když tu knížku znám nazpaměť a vím, že film točil Barker, je jasné, že žádné velké změny v něm nebudou, nemám potřebu kouknout se na to najednou :) Pak jsem si taky stáhla všechny díly Hellraisera (i když nejstarší vede!), tak chci kouknout a taky na Půlnoční vlak smrti, protože je to další natočená povídka z Barkerových Knih Krve. Ách, já ho žeru!

Fajn, už to zase začínám přehánět. I když na tom bílém podkladu to bude vypadat, že je toho málo, co? No, každopádně budu končit, už se mi klíží oči, i když jsem vyzungla ještě kafe, přecejen to bylo pouze kupované a ledové :D

Pozdrav Pandu (???)
Filthie

Falling World

2010-03-01T18:51:00.000+01:00

Jedna z dalších věcí, které mě absolutně pohtily. Dneska bez keců. Swallow The Sun - Falling World.

Drž mě
Tenhle svět na mě padá
Pociť to
Je to pustota či smrt, co kráčí mezi námi?

Zavři oči, však neusínej
Protože se snaží vplazit se do tvé mysli
Přál bych si to vše dnes ukončit
Však jako vše dobré, naše naděje zmizela

Drž mě
Ještě pár kroků a padnu
Sleduj mě
Vezmu tě se mnou, příliš smutný, abych zůstal sám

Tíha na mých bedrech, prokletí člověka
Ani krok zpět, vezmu tě tam -
Žádný život, žádný pláč, žádné bezesné noci

Zavři oči, však neusínej
Protože se snaží vplazit se do tvé mysli
Přál bych si to vše dnes ukončit
Však jako vše dobré, naše naděje zmizela

Zavři oči, však neusínej
Protože se snaží vplazit se do tvé mysli
Přál bych si to vše dnes ukončit
Však jako vše dobré, naše naděje zmizela

22.2.2010

2010-02-22T18:23:00.007+01:00

Tak po dlouhé době znovu něco píšu... Dlouho mi trvalo, než jsem se k tomu dostala, není moc chuť a ani důvod :D

Inu, dneska jsem byla poprvé s čičou na kapačku, seděly jsme tam kolem hodiny a čekaly, než to vykape, já na ní napůl ležela, jak jsem byla ospalá a napůl ji držela, ona se rozhlížela všude kolem jako by se nic nedělo. Má zánět ledvin, tak musíme léčit, abychom ji pak mohli vykastrovat... Že jsme to neudělali dřív, teď toho i lituju... Díky tomu, že na ni přichází pořád hárání, zatěžuje jí to orgány a pak z toho vzniká tohle. Teda, aspoň takhle jsem to pochopila.

Od školy mám pauzu, jelikož naše třída (cca 10 lidí z ní) jela na lyžák. Důvod proč jsem nejela, je čistě, bez rozepisování, že nenávidím náhradního trenéra a on nenávidí mě, a jelikož má samozřejmě nějaké to slovo (a jak mi naši neustále říkají: takových kreténů v životě potkám... a skoro vždy budou stát nade mnou), rozhodl, že já a spolu se mnou ještě pár lidí (aby se neřeklo) nepojedeme. Z určité části jsem litovala, jelikož vím, že je to poslední lyžák, z té větší ovšem mám jen radost. Za ty peníze můžeme jet na týden někam na Slovensko a zalyžuju si mnohem víc... Pak ten nejlepší lyžák už mám za sebou, lepší bude snad jen na střední. Dál, kdo by měl chuť snášet jeho buzerování i na horách? Ne, díky. A pak taky, kdybych jela na hory, nemohla bych jít na anglickou olympiádu, která mě čeká ve středu ve Slavičíně. Těším se, i když jsem se ještě vůbec neučila, jen jsem si napsala osnovy, chm... (pf, že bez rozepisování?)

No a co dál? Snad bych mohla říct, jak moc mi hrabe z THS (The Hillywood Show), dvou sester, Hilly a Hannah Hindiových, které dělají show (parodie atd, ovšem nic urážejícího), pomocí jedné kamery a malého týmu známých. Miluju jejich role Johnnyho D.! Jack Sparrow, Sweeney Todd, Sam a já-nevím-co-ještě, prostě dokonalost :) Temný Rytíř a Stmívání + Nový Měsíc... chm, lepší jako originál (krom toho rytíře, echm, to je sice dokonalé, ovšem Heath je dokonalejší)!

Ok, na podívanou šestá epizoda z patnácti dosud natočených (k mému zklamání 13 epizoda, což je ukončení Sweeneyho není na internetu nikde dostupná :/ ), Jack a policisté (hlavní policista tatínek Hilly a Hannah :P )

Checheche, já ty baby miluju :D:D A 10 nejvtipnějších momentů? No. 10 a 1 bezkonkurečně vedou :D:D:D

Dobře, končím. Tenhle článek je stejně čistě pro moje potěšení, že? Kdyby někdo dočetl (a dokoukal) tak gratulu ke ztrátě času. A ten je fakt drahocenný, vždyť se to všude píše, říká, zpívá! :D

Bb *

Wither...

2010-02-18T19:33:00.001+01:00

Nech to jít, nech to jít
A pociť tu prázdnotu
Tak nejistý, najdi slova a nech to jít
Zírající dolů, zírající dolů
Nic nepřichází na mysl
Najdi místo, změň vodu ve víno

Však pocit mám, jako bych jen stál
A nikdy nespatřím konec

Tak chřadnu a činím ze sebe bezmocného
Vzdávám se a vše je jasné
Padám a nechám příběh, aby mě vedl

Spusť to, spusť to
Nech pocity téct
Zavři oči a spatři ty, jež jsi znával
Otevři se, otevři se
Nebojuj
Vylákej, pomoz vzpomínce utéci

Stále mě ta prázdnota sžírá
A cítím, že se vzdávám

Tak chřadnu a činím ze sebe bezmocného
Vzdávám se a vše je jasné
Padám a nechám příběh, aby mě vedl
Chřadnu a odhaluji se

Jako odrazy stránky
Svět, jež jste stvořili

Topím se ve váhání, má slova se lámou
Všechna má stvoření, spálena na zemi
Myšlenka se znovu tvoří, zanechává mě paralyzovaného
Znovu ji vytrhni, další, jež odešla

Tak chřadnu a činím ze sebe bezmocného
Vzdávám se a vše je jasné

Tak chřadnu a činím ze sebe bezmocného
Vzdávám se a vše je jasné
Padám a nechám příběh, aby mě vedl
Chřadnu a odhaluji se

Jako odrazy stránky
Svět, jež jste stvořili

Topím se ve váhání, má slova se lámou
Všechna má stvoření, spálena na zemi
Myšlenka se znovu tvoří, zanechává mě paralyzovaného
Znovu ji vytrhni, další, jež odešla

Tak chřadnu a činím ze sebe bezmocného
Vzdávám se a vše je jasné

[Guitar solo by John Petrucci]

Tak chřadnu a činím ze sebe bezmocného
Vzdávám se a vše je jasné
Padám a nechám příběh, aby mě vedl
Chřadnu a odhaluji se

Jako odrazy stránky
Svět, jež jste stvořili

Svět, jež jste stvořili

Nech to jít, nech to jít.

Saffron's Curse

2010-02-15T18:58:00.002+01:00

Už hodnou řádku měsíců moje totální posedlost... Miluju tu písničku... cítím z ní vůni Midianu a přijde mi, jako by snad i byl opravdový. Jako by Noční rasa Barkera ožila a já věděla, že Aaron a Lori někde shromažďují místo, které Midian nahradí... a... Už dlouho mě neposedla žádná knížka... ale u tohohle prostě nejde odolat. Tak ráda si tu knížku otevírám a pročítám si oblíbené pasáže, zas a znovu prožívám osudy všech tam, od malé Babetty po samotnou Masku... a miluju to. Těžko říct, jestli Midian je moje nejoblíbenější cd kvůli Cabalovi, nebo je Cabal moje nejoblíbenější knížka kvůli Midianu.

Skrze chodby, kde třpytivý sníh

Leží pospolu se smutkem a prokletím

Trhavý žalozpěv sotva hlasitější než šepot

Mě táhl jako přízrak k úkrytům Člověka

Našel jsem Ji pokoušející svůj osud mezi Svým zápěstím a břitvou

Spřízněná duše na hřbitově

Pod sochou chladného spasitele

Mlha visela jako zloději věnčící sporé arabesky

A skrze chladnou zemi kolébala Její ňadra

Jako sen, jež stal se pravdou po vyrytým zrcadlem strávený

Milovat se s nádherným umrlcem

Zhřešila a poškodila Nebesa

A v pohledu hrubém

Dvě postavy svíjející se, však jedna silueta

Natahující své prsty ke světlu

"Gotické věže třásly se v Jejích patách

Když uprchla z útočiště

Svěřujíc zlé zločiny laskavým celám

Kde se nyní další výkřiky ozývají"

Z oddechování v chůzi

Šest stop pod zemí nebo pod potrhaným rouchem

Když Její ruce ukázaly na půlnoc

Svázány v bíle poskvrněné komnatě

Vyvlekl jsem Ji z další propasti šílenství

Osvobodil Její duši z pout osudu

Aby převzala otěže rozkoše

Zrcadla vadnoucí, noci tuhnou v záchvatu

Ze třpytu okouzlujících podvazků na Jejích stehnech

Baletní sály naplněny kočkami škrábajícími

Za záští a hravýma očima

Označena jako Čarodějka, její rány touží

Po známých rtech, co ji do sucha vylížou

Zatímco temnota znovu vládne, pokud o to Ona žádá

Pak Slunce se vzdává svého východu

A jako první rozpozná, že tento návrat Anděla

Je pomstychtivým vyzýváním milosrdenství

Dokonce i mučednictví odstupuje od svých sebevražedných paktů

Úskok zvráceného, zrádného osudu...

Jizvy zůstanou, dokud hvězdy

Polapené v její vlečce, okouzlené

Neseřadí se do zástupu a nevydají svědectví

Že úsvit je zrozen k jejich zániku

Pro naši Nelidskost

Přichází den prohrávající Úsvit

Čeřící se ohněm jako zlořečení

Vítr mezi plameny

Vyhlížím

Napojen k mlze a sdílející Její bolest

Když ve Své mysli spatřila jeho odchod

A prosí o odpuštění

Rozbil jsem Její rakev a ležím s Ní v sevření

Na podlaze hrobky, když měsíc objímá břehy

Co je to za zradu, že už nedýchá?

Kriste, ty bastarde!

Přál jsem si, aby se vrátila, ale smrt mi Ji uchvátila

Dokonce i bouřlivé větry pro ni pěly chóry

Šafrán z mého srdce, od začátku jsem přísahal

Že spolu budeme navždy...

Stvoření ustrnuto triumfem nad Smrtí

Však Ona stále se pohybovala a probudila se zbavena

Starostí, jen po věky nadcházející

Temnotu musí vést...

Plánuje nárůst moci a toho bude těžké dosáhnout

Sním o tom býti Bohem, však dokud budu žít, budu toho litovat

Naše úrodná příroda nařizuje to, proč plačící Ježíš přichází

Ďáblice na kolenou

Poskytnout lék na Její skromnost

A na mé vlastní toužebné přání

Ochutnat toho Nebeského pachu

Tak chorého a zvráceného

Pro Její korzet napuštěn arzenikem

Skrývající hadí křivky ve svém středu

Zatímco Její svatozář z bílých lží doplňuje

Chrám toho, co Bůh zakazuje

Blood Addiction

2010-02-14T18:54:00.003+01:00

Nežiju, dej mi mou krev
Potřebuju nějaké palivo
Dej mi to
Neovladatelná, dej mi nějakou krev
Nezastavíš mě

Neřvi to do mé krve
Jsem tu, toto je pro tebe
Otevři žíly
Znovu a zas, znovu a zas

Další noc, dej mi svou krev
Musíš mě krmit
Dej mi to
Neovladatelná, dej mi nějakou krev
Nezastavíš mě

Pomatená, dej mi mou krev
Potřebuju tvou lásku
Dej mi ji
Pomatená, dej mi nějakou krev
Nezastavíš mě

Toto nebe nyní zmizí
Ne, nemohu již čekat
Další život, další den
Nikdy tě nepustím
Další jizva v mé bolesti
Dej mi něco víc
Uvnitř mého srdce najdeš mou vládu Najdeš mou vládu

K@{&}€!

2010-02-10T19:48:00.000+01:00

Vyšla si jednou tak

Na procházku

Srdce svý táhla

Na provázku

Po chodníku kráčela

Neslyšně

Srdce po zemi tahala

Bezostyšně

Do krve ho rozedrala

Na chodníku nechala

A bez ohlédnutí

Dál kráčela...

?

2010-02-10T19:43:00.000+01:00

V očích slzy

Na kolenou

Hlava třeští

Uvítáš brzy

Vykoupení

On neodpouští

Plazí se v tobě

Smíchem se zalyká

Kořeny zapouští

V mozku tvým

Ostří se zaleskne

Tichem zasviští

Myslí probleskne:

"Stálo to za to?"

Abarat...

2010-02-09T20:19:00.000+01:00

Den jsou slova a vztek.

Den je řád, země a zlato.

Den jsou filozofové ve svých městech;

kartografové ve svých pustinách.

Je cesty a milníky,

je zděšení, smích a rozvážnost;

bílá a všechno vyjmenované.

Je tělo; je pomsta; je viditelnost.

Noc je čerň a modř.

Noc je ticho, poezie a láska.

Je tanečnicí v háji z kostí,

je všemi proměnlivými věcmi.

Je osud, je svoboda.

Je maska, stříbro a dvojznačnost,

je krev; je odpuštění,

je neviditelnou hudbou instinktu."

-Fasher Demerondo

Rozdělení hodin

Duše vody,

duše kamenná.

Duše se jménem,

duše bez jména.

Hodiny maří,

kosti a těla.

Duše je všude,

všude osamělá.

- verš vepsaný neznámou rukou

na balvan na Večerní skále

Zdálo se mi, že jsem mluvil cizí řečí,

zdálo se mi, že mi jiné tělo patří,

zdálo se mi, že jsem moje láska,

zdálo se mi, že jsou tygři moji bratři.

Zdálo se mi, že mám v sobě ráj,

pouhým dechem dokázal jsem stvořit zahradu,

zdálo se mi, že jsem potkal Stvořitele,

rozluštil jsem jeho jména záhadu.

Pak se mi zdál nejkrásnější sen,

že to všechno událo se doopravdy,

že ty se mnou a já s tebou

můžeme v té kráse zůstat navždy.

-Clive Barker

Nic

Po bitvě, která trvala mnoho věků,

vyhrál Ďábel

a řekl Bohu

(jenž ho stvořil):

"Pane,

za chvíli se staneme svědky toho, jak moje ruka zničí

vše stvořené.

Nepřál bych si, abys mě pokládal za krutého,

proto tě prosím, vezmi tři věci

z tohoto světa, než ho zničím.

Tři věci a všechno ostatní

srovnám se zemí."

Bůh se na chvíli zamyslel

a pak řekl:

"Nic, co bych chtěl zachránit, tu není"

Ďábel se podivil.

"Ani ty, Pane?" zeptal se.

"Ne. Ani já ne."

- převzato ze
Vzpomínek na konec světa

autor neznámý

Každý člověk se děsů bojí:

žraločích zubů, netopýřích slojí,

vzteklého kousnutí lité příšery,

tichého hlasu dávno zemřelých.

Ze všeho nejvíc snad nikdo nevítá

odraz v zrcadle, který dny života den za dnem odčítá.

-Počestný Brady,
potulný básník z Abaratu

Opilí na měsíc vyjí...

2010-02-09T18:35:00.000+01:00

... a někdy se mnou mluví...
... pijeme spolu litry psího vína...

Snažím se, aby mi z těch "Gambáčů" nehráblo - marně. Nu, jsem zpět z Itálošky, zas chodím do školy, přežívám. Mám zavirovanej pc, je tam asi trojan, tudíž sedím na máminým ntb a snažím se psát bez chyb, nejsem zvyklá, miluju tu svoji starou klávesnici co mlátí tak, že to snad i sousedi slyšej. Snad to bude rychle opravený.

Jak jde vidět, mám novou posedlost. Poprosila jsem Magg jakmile jsem se dostala na internet, aby mi udělala layout, který bych si byla schopná nakódovat, a ona mi zplodila tuhle nádheru. Udělala jsem to trošku jinak, než si asi myslela, že to nakonec bude vypadat, ale já jsem nadmíru spokojená, asi nejvíc ze všech designů, které jsem tu kdy měla. Bože, zas se začínám rozjíždět, a to jsem se musela přinutit k tomu, abych něco vůbec napsala!

V Itálii to bylo fajn, až na pár hádek, které byly (no, popravdě nic neobvyklého, že), to bylo luxusní (moje "pojďme Hynkovi flusat na auto" a "běhá vám tu lampička" - nezapomenutelné) a na to, že jsem byla na horách jenom s našima jsem si to docela i užila. Koukala jsem na filmy a tak jak se mi to ze začátku táhlo, mi to ke konci týdne utíkalo sprintem.

No, přijeli jsme domů a zas to všecko začalo nanovo. Škola, spánek, škola, spánek, blabla blabla. Táhne se to jako sopel, ale konečně je to pohodové a užívám si poslední půlrok na základce. Kupříkladu dnešní přírodopis byl nezapomenutelný, že... Tektonické soulože, Hanka miluje zlaté zuby a Dědkůů... Ne, už dlouho jsem se tak moc neřehtala.
Maminka mi během volné hodiny oznámila, že mi koupila boty. Nemohla jsem uvěřit svým uším a ječela jí do telefonu. Mám další martensky! Vysoké, pod kolena, černé! Jsem naprosto okouzlená, zamilovaná... To ani není možné!

Hm... přemýšlím co dál psát. Koupila jsem si další Barkerovu knížku, vlastně dvě, Abarat, mělo by to být spíš něco odpočinkového, škoda, že už nepíše tak, jak psal. Miluju Cabala. Miluju jeho Knihy Krve. Juj!

Btw z Kingové "Misery" jsem v Itálii měla noční můry a zdálo se mi, že škrtím tlustou ženskou... To už se mi dlouho nestalo, že by mě něco tak vzalo! Momentální sny jsou ale... někde jinde... a to už bych radši brala ty noční můry, protože to, o kom se mi zdává poslední dobou mě děsí, protože nechápu ten důvod, proč mi mozek pořád připomíná... Asi se mu nelíbí, že ve dne na to nemyslím.

Musím napsat esej na téma "My Mysterious Story" a netuším, co vykoumat. Ale termín je pátek. Tenhle pátek. Merde. Taky jsem se dostala do okresního kola anglické olympiády. Měla bych se učit. No jo. Asi taky půjdu. Ať nejsem za debila pak. Když už do mě Dolee vložila své naděje. Chich.

"Ta-daa! It's... it's gone. "
Filthie MissH

Dancing On The Abyss...

2010-02-08T20:20:00.001+01:00

Mater Lacrimatum
Je Matka Slz
Vítám Královnu čirých potěšení
Zlomyslné a tragické
Jsou vlákna její magie

Křičí nocí

Je sexem a smrtí a víc
Vůní zla v třpytícím se městě
Panna a děvka
Pro rohy rouhání
Je naší Matkou Slz
Vytím větru
Je milenkou našich strachů
Mater Lacrimarum
Matka
Vítám Bohyni bouře
Tančící v propasti
V záblescích světel
Temná hvězda zrozena
Když měsíc visí na obloze
Sabatový a silnější jak krvavě rudý západ slunce
Znáš důvody proč
Dnes nebesa hoří
Je naší Matkou Slz
Vytím větru
Je naší Matkou Slz
Víc ve smrtelném hříchu
Je naší Matkou Slz
Chaosem ve vesmíru
Je milenkou našich strachů
Mater Lacrimarum

Přemýšlím a momentálně nemám moc času, jelikož se hodlám jít za chvíli hodit do vany, takže něco delšího a smysluplnějšího hodlám přidat někdy během zítřejška, možná středy, ale doufám, že zítra něco zvládnu.

Zatím prosím Mišulína o strpení, brzo něco bude :D
Filthie :)

Satan's Bible

2010-02-08T20:17:00.003+01:00

"Miluj bližního svého bylo vyhlášeno za nejvyšší zákon, ale jaká moc tak rozhodla? Na jaké logicky zdůvodněné autoritě se zakládá evangelium lásky? Proč bych neměl nenávidět své nepřátele - kdybych je miloval, nevydával bych se jim na milost?"

***

1. Blahoslaveni silní, neboť jejich bude Země - prokleti slabí, neboť se jim dostane jha!

2. Blahoslaveni mocní, neboť oni budou chováni v úctě mezi lidmi - prokleti slabí, neboť budou vyhlazeni!

3. Blahoslaveni troufalí, neboť oni budou pány světa - prokleti pokorní, neboť budou ušlapáni pod rozeklanými kopyty!

4. Blahoslaveni ti, kteří se vzpírají smrti, neboť jejich dny na Zemi budou dlouhé - prokleti ti, kteří vzhlížejí k plnějšímu životu v záhrobí, neboť se ztratí mezi mnohými!

***

Sedm smrtelných hříchů podle křesťanské církve: chamtivost, pýcha, závist, zloba, obžerství, smilstvo a lenost. Satanismus se těchto hřichů zastává, neboť všechny vedou k tělesnému, duševnímu nebo emočnímu uspokojení.

Satanista ví, že na chamtivosti není nic špatného, znamená pouze, že někdo chce ještě víc, než má. Závist znamená, že se zájmem pohlížíme na mejete druhých a toužíme získat podobné věci pro sebe. Závist a chamtivost jsou motivačními silami ctižádosti - bez ní by se těžko dalo dosáhnout něčeho významného. Obžerství, neznamená nic jiného, než že jíte víc, než je třeba, abyste se udrželi při životě. Když se přejídáte a hrozí vám obezita, další hřích - pýcha - vás přiměje, abyste se snažili vypadat tak, abyste znovu získali ztracenou sebeúctu.

Nechuť k rannímu vstávání znamená, že hřešíte leností. Pokud budete ležet v posteli dostatečně dlouho, zjistíte, že pácháte další hřích - smilstvo. I sotva znatelné vzbuzení sexuální touhy znamená provinit se smilstvem. Příroda, aby pojistila rozmnožování lidstva, učinila z pohlavní touhy nejsilnější instinkt, hned po pudu sebezáchovy. Když si to křesťanská církev uvědomila, udělala ze soulože prvotní hřích. Tak dosáhla toho, že se hříchu nikdo nevyhne. Samotná vaše existence je důsledkem hříchu - prvotního hříchu!

Nejsilnější instinkt každé živé bytosti je pud sebezáchovy, který nás přivádí k poslednímu ze sedmi smrtelných hříchů - ke zlobě. Není to snad náš pud sebezáchovy, která se probudí, když nám někdo ubližuje a my se tak rozzlobíme, že jsme schopni bránit se dalšímu napadení?

Jelikož přirozené instinkty vedou člověka ke hříchu, všichni jsou hříšníci, a všichni hříšníci přijdou do pekla. Pokud se všichni dostanou do pekla, setkáte se tam se všemi přáteli. Nebe musí být zabydleno pěkně divnými tvory, kteří žili pouze proto, aby se dostali někam, kde budou moci navěky drnkat na harfy.

***

Suicide And Other Comforts

2010-02-08T20:17:00.001+01:00

Ještě jeden příspěvek, než se odhodlám jít na kutě, a to jeden song od Kredláčů. Miluju je. A nepřechází mě to. A kupodivu... nevadí mi to!

Jdu, sámV místě mrtvýchPoražen žalemA zde, jsem vyrůstalTak vděčný za bázeňŽe bych přísahal, že je to nebe
Ach, sladký MájOděn ve smutkuOdvalující kameny
S těmi slovy načmáranými na useknuté ruceSlzy padají jako kusy skla, jež ležíV řekách, jako hříšníciZameť se mnou, aby ses připojila k prokletým
Potemnělá oblohaDen, kdy smích zemřeHbitě mění se v nocA zůstává v Jejím pohleduZírajícím na nůžAch Bože, jak lehké je nyní obětovatSvůj život, abych Ji měl u sebe
Tak sbohem vzdálenému hromuTěm hloupým hvězdám, co jsem dřívě uctívalPadlý Otec, jejich OtecLeží čekající v plamenech vespodZatímco má laská, krvavě rudá květinaVolá mě ze zelenající se chýšeNa okraji hřbitova, pláčuProsím, zachraň mě z tohoto Pekla, jež znám
Potemnělá oblohaDen, kdy smích zemřeHbitě mění se v nocA zůstává v Jejím pohleduZírajícím na nůžAch Bože, jak lehké je nyní obětovatSvůj život, abych Ji měl u sebe Oko za oko odkryto v bibliMá víra je zatracena hořícím idolůmO jeden kříž míň naléhajících na přeživšíTa pánova agónie
A já (Jak moc jsem se snažilVypudit Ji ze své mysliUtrpení osudu potlačeno, když zemřela...)Stále cítím Její tak božskou přítomnostPružné ruce okolo mého krkuJako perutě labutí spletenyKroky při soumraku blízko mých
Sebevražda je ozkoušená a osvědčená formule osvobození
Zachytil jsem Její šepot jako vítr skrz dubyVidím Její tvář v každém stvoření přírodyMezi mlhou a ospalou dírou horečky...Se škarohlídstvím podvádí mě
Sebevražda je ozkoušená a osvědčená formule osvobození
Slyším Její hlas kde Její hrob Ji ukrývá Sirénní písně zpívá, není hezčíchSebevražedných not, harmonizovaných v menšiněProbodnout sbor s utrpením
Ani světlo ani útesŽádná nepotopitelnost lásky mě neudržíBezpečně daleko od bouřlivých moříNyní se topím, hlasitěUmíráčky duní v mých snechNemyslitelné dostat se skrze tenNetečný a osamělý zimní proud
Potemnělá obloha Den, kdy smích zemře Hbitě mění se v noc A zůstává v Jejím pohledu Zírajícím na nůž Ach Bože, jak lehké je nyní obětovat Svůj život, abych Ji měl u sebe Žádná další oběť výpravyKde duše jsou zbaveny plášťů svýchNyní cestuji do Zemí LétaAbych ochutnal rty Její zakázanéŽár v mých žilách...

You should stop...

2010-02-08T20:16:00.001+01:00

... and you should listen. Because dead has stories to tell...

Mám chuť na nějaký sáhodlouhý článek plný ~~nesmyslů~~, které mě tak obšírně baví vypisovat. Na začátek info, jenom... jsem si po příchodu do školy uvědomila, jak strašně moc nenávidím a jak strašně moc jsem alergická na některé lidi ve třídě. Takový návaly zlosti jsem už dlouho nezažila, to fakt ne... Asi budu agresivní po mámě, vypadá to tak, no :D

Fajn, v pátek a v sobotu jsme byli s rodinkou a jedním známým lyžovat, užila jsem si sníh, jak jinak taky, miluju sníh a všechny tyhle kecy co všude valej jsou mi vysoce u řiti. Miluju sníh.

Dobře, to, co mě teď slušně ovlivňuje, je film na motivy Barkerovy povídky Mrtví mají své dálnice: Kniha Krve, s irským krasavcem Jonasem Armstrongem ♥. Nemůžu se na něj vynadívat, ale představa jeho a té profesorky, no brr :D Každopádně až na nějaké úpravičky povídky se mi film líbí, hlavně se mi ale líbí, jak je udělaná dálnice a prostě samotný Simon McNeal, ten malý špinavý podvodníček :)

Mary Florescuová zůstala sama. Věděla to. Tam nahoře její nádherný chlapec, její krásný malý podvodníček ječel a svíjel se pod doteky mstivé smrti. Mary pochopila jejich záměr: vyčetla jim ho z očí – nebylo to nic nového. Každé etapě dějin byl znám tento neobvyklý způsob mučení. McNeal má být použit k zaznamenání jejich odkazu. Má být knihou jejich paměti. Knihou krve. Knihou krví stvořenou. Knihou krví napsanou. Pomyslela na čarodějné knihy napsané na kůži zemřelých lidí: ona je viděla, dotýkala se jich. Psát knihu krve, to nebylo nic nového.

Ale na takovou svěží kůži, na takovou zářivou pokožku – ach, bože, to je zločin. Ječel, zatímco mu trýznivé hroty zlomků džbánků na vody drásaly tělo. Cítila jeho muka, jako by byla její vlastní, a ta zase nebyla tak strašná…

Dosud hlasitě sténal. A bojoval, a chrlil obscénnosti na své trýznitele. Nevšímali si toho. Shlukli se kolem něj a hluší ke všemu škemrání i úpěnlivým prosbám činili se na něm s veškerým zaujetím bytostí, zahnaných na příliš dlouhou dobu do ticha. Mary poslouchala, jak hlas toho chlapce dohasíná, znavený vlastním nářkem. Zápasila se strachem, jímž jí ztěžkly končetiny. Věděla, že se musí nějak dostat do horního pokoje. Jakkoliv. Nezáleží na tom, co je za dveřmi nebo na schodišti, on ji potřebuje a to stačí.

***

Byl tady, přímo před ní. Dělily je snad jen dva nebo tři yardy spiritualizovaného prostoru. Jejich oči se opět setkaly. Vyměnili si dlouhý pohled, společný světu živých i mrtvých. Bylo v něm slitování i láska. Klam vyvanul, lži se obrátily v prach. Namísto chlapcových podvodných úsměvů jí přicházela v ústrety nefalšovaná něha.

A tím pohledem zastrašeni, umrlci odvrátili hlavy. Jejich obličeje se vypjaly, jako by jim neznámá síla natahovala kůži na lebce, těla tmavla a získávala barvu podlitin, hlasy se ztrácely v předtuše porážky pisklavými. Natáhla se k němu, už nemusila zápasit s hordami zemřelých; odpadali od své oběti jako mouchy zasažené jedem.

Dotkla se, lehounce, jeho tváře. Ten dotek byl požehnáním. Do očí mu vstoupily slzy, stékaly po zjizvených tvářích a mísily se s krví.

Mrtví umlkali. Mizeli kdesi na dálnici. Jejich zášť vyprchala.

Pokoj se začal část po části obnovovat. Vedle chlapcova těla, otřásajícího se pod náporem vzlyků, byla vidět podlaha potřísněná krví, každé prkno, každý hřebík. Okna se stala průzračnými. Venku skomíral den a na ulici se ozýval křik dětí. Dálnice úplně zmizela z dohledu živých lidí. Ti, kdo po ní cestovali, obrátili zraky do tmy a odešli v zapomnění, zanechávajíce za sebou ve světě živých jenom své znaky, svá znamení.

Nahoře v potemnělém pokoji klečela Mary Florescuová vedle chlapce a hladila ho po krví slepených vlasech. Nechtěla odejít pro pomoc dřív, než bude mít jistotu, že se jeho trýznitelé nevrátí. Neozýval se žádný zvuk, až na předení tryskového letadla, které si razilo stratosférou cestu vstříc úsvitu. Chlapcův dech byl tichý a pravidelný. Neobklopoval ho už oblak světla. Všechny smysly fungovaly jako dřív. Zrak. Sluch. Hmat.

Hmat.

Dotýkala se ho tak, jak by se toho dříve neodvážila. Hladila ho. Něžně, pouze konečky prstů, jak slepá žena čte Braillovo písmo, pátrala po vyvýšeninách kůže, kde nacházela nepatrná slůvka zapsaná nesčetným množstvím rukou. I přes všechnu tu krev rozeznávala pečlivý způsob, jímž byla slova vyřezána. Byla dokonce schopna přečíst ve skomírajícím světle sem tam nějakou větu. Byl to důkaz nade vši pochybnost, a ona si přála, ach Bože, jak jen si přála, aby se jí ho nikdy nedostalo. Ale přesto byl zde: potvrzení života mimo tělo, vepsané do těla samotného.

Chlapec přežije, to je jasné. Krev již zasychala a nesčetné rány se zacelovaly. Byl zdravý a silný. K vážnému tělesnému poškození nedošlo, ale jeho krása je navždy ztracená. Od nynějška bude v nejlepším případě předmětem zvědavého zájmu. V tom horším bude vzbuzovat odpor a hrůzu. Ale ona ho bude chránit a chlapec se časem naučí jí důvěřovat. Jejich srdce se nerozlučně spojila.

Po nějaké době, až se slova na jeho těle zacelí, bude mu je předčítat. Bude s nekonečnou láskou a trpělivostí přepisovat příběhy, které zemřelí vypověděli jeho prostřednictvím.

Vyprávění napsané na břiše hezkou kurzívou. Svědectví vyvedené elegantním, vytříbeným písmem, jež mu pokrývalo obličej a temeno. Příběhy na zádech a břiše, na holeních, na rukách.

Všechny je přečte, o všech podá zprávu tak, aby celý svět poznal příběhy, které vyprávěli mrtví.

Ten chlapec byl Knihou krve a ona jejím výsadním vykladačem.

Snesla se tma. Mary přestala snít a odváděla chlapce, nahého, do konejšivé noci.

Toto jsou příběhy z Knihy krve. Čti je, pokud se ti líbí. A uč se.

Jsou kompasem na temné dálnici, která míří ze života k neznámým cílům. Někteří jej nebudou potřebovat. Půjdou v míru, po osvětlených ulicích, vyprovázeni ze světa živých útěchou a modlitbami. Ale pro některé, pro několik vyvolených, mohou nadejít hrůzy, které je rázem zavedou na dálnici prokletých.

A tak čti. A uč se.

Konec konců je dobré být připraven na nejhorší a moudré naučit se kráčet dříve, než tě opustí dech.

***

Miluju Barkerovy výflusty (sakra, proč mě napadlo zrovna tohle slovo?), píše tak... dokonale... U tolika jeho příběhů, jeho knih je prostě absolutně ~~nemožné~~ je zfilmovat, vždyť ono je skoro nemožné si to, co píše představit! Chtěla jsem toho napsat ještě tolik, ale nemám sílu... Asi si půjdu číst, jo, tak nějak to vidím

Bye :-*

Say I Dooo...

2010-02-08T20:15:00.003+01:00

Tohle není žádná potrhlá fan stránka, kde bych přidávala fotky nebo tak, ale neodolala jsem fotkám z Coreyové svatby, jelikož vím, že se nikde takhle neobjevěj :) Mimochodem si myslím, že se Stephanie jim to neskutečně moc sluší, a teda vidím, že je potetovaná víc jak on :D

"Stephanie miluje Coreye, Corey miluje Stephenie. Jejich svatba byla jako nějaká rock'n'rollová show. PfffffsSSSSSSSShT! Jo, některé popisky můžou znít takhle, ale ne tady a ne teď. Vím, že Stephanie miluje Coreye, protože vidím, jak se se zálibou stará o vše okolo něj. Vím, že Corey miluje Stephenie, protože vidím, jak mu dochází dech, kdykoli Stephanie vejde do místnosti... jejich svatba nebyla jenom "jako" nějaká rock'n'rollová show, byl to zkurveně velkej ROCKOVEJ koncert! A proč to byl rockovej koncert? Inu, Stephanie i Corey se pohybujou v tomto podniku... Corey je přece "ten" Corey Taylor, frontman Slipknot a Stone Sour!"

Dle mého názoru mnohem sympatičtější ženská jak Scarlett, i když se Scarlett má dvě dokonalý dětičky, že :D

Dvě dokonalý dětičky napravo i nalevo něj :D A brejlatej Pan Crahan též, jak vidí mé ctěné oko!

No myslím že to muselo bejt úžasný, popravdě doufám že jim to vyjde, přeju mu štěstí, tady už nejde závidět :D No zas jsem to tu poněkud zaplnila, aby bylo co prohlížet, tohle se moc často nestává... Ale co už...

Die you little bastard
MissH

***

2010-02-08T20:15:00.001+01:00

Má mysl zadržuje mé rty od vyslovení slov,
co nikdo nechce slyšet
Ty slova někdo musí říct
Je čas na poslední polibek
Jsem tak blízko k vyřezání vlastního srdce
Tak blízko k hození ti ho do ksichtu.
Kdo bych pak byla?

Ne lepší člověk

O samotě, vyděšená, bez citu

Toto není poprvé, co se cítím, jako by to bylo naposled

Tohle je jediná věc, s kterou jsem si jistá, kterou vím

Dovol mi zeptat se tě, co je se mnou špatně?

Můžeš mi odpovědět?

Pokud ne, tak mě kurva nech být, přestaň si hrát na hrdinu

Popravdě, tyhle slzy nejsou pro tebe, jsou pro mě.

Mé já uvnitř mě, to, co nikdo nevidí

Já, jakou jsem se snažila být

Jsem tak sama, a bojím se, že budu znecitlivěna.

Nakonec myslím, že tohle jsem snad i chtěla

Víš, co chci?

Víš, kdo jsem?

Víš, kým jsem se stala?

***

Voices

2010-02-08T20:14:00.003+01:00

Cože...? Tohle jsem psala...? Fakt...? Divný, jak člověk zapomíná... Fakt si neuvědomuju, že bych něco takového vůbec kdy napsala, každopádně z toho, jak je to napsaný poznávám, že to je moje práce...

Tisíce výkřiků do prázdna

Deroucích se z vyprahlých úst

Tisíce rudých slz tekoucích po zemi

Spadaných z očí od vran vyklovaných

Miliony prázdných objetí

Bez citu

Hlasy šeptající úlisné lži

Tvého zničeného života

V rukách tvých nástroj zkázy

Co všechny přivede nás do ráje

Miliony očí sledujících hvězdnou oblohu

Na níž hoří jiné světy

Miliony úst líbajících zkřivený odraz v zrcadle

Co odráží bolest milujících

Tisíce padlých andělů

Co bojují proti Stvořiteli tichý boj

O němž nikdo neví…

Jeden svět uprostřed tisíců jiných

Noc černé magie, noc vrahů

Jeden sen proti milionům nočních můr

Smrt je blízko, bojte se nákazy

Co přivede vás… do pekla

Boom de ah dah!

2010-02-08T20:14:00.001+01:00

Po delší odmlce znovu píšu, ale nečejte žádné výpisy jak jsem se měla. Nemám chuť cokoliv psát. Chci jenom, abych tu měla to video. The World Is Just Awesome. Je to prostě dokonalé a já se nemůžu vynadívat, zpívám si to celé dny a těším se na každou reklamu mezi pořady na Discovery. Díky vám za tuhle dokonalost, Boom De Ah Dah!

Překlad:

Astronaut1: Tohle nikdy neomrzí, viď?

Astronaut2: To ne

Astronaut1: Tak nějak tě to nutí...

Astronaut: Začít o tom zpívat?

Astronaut1: Ano

Miluju hory

Miluju jasně modrou oblohu

Miluju velké mosty

Miluju, když velryba lítá

Miluju celý svět

A všechny ty zvuky a tu podívanou

Boom De Ah Dah

Boom De Ah Dah...

Miluju oceány

Miluju fakt špinavý věci

Miluju rychlou jízdu

Miluju egyptské krále

Miluju celý svět

A všechna jeho bláznovství

Boom De Ah Dah

Boom De Ah Dah...

Miluju tornáda

Miluju pavouky

Miluju horkou lávu

Miluju velké chobotnice

Miluju celý svět

Je to tak nádherné místo

Boom De Ah Dah

Boom De Ah Dah...

*Slint, fňuk* Není to krásný? :)

A jak Adam podpaluje Jamiemu triko, magor, ale úžasnej magor :D

Zatím, brzo zas tu...

The tears come strong again...

2010-02-08T20:13:00.001+01:00

Blíží se nám Vánoce a já se popravdě nijak netěším. Sníh roztál, dárky skoro žádné nejsou a nálada žádná, jenom ty pohádky jsou přesně takové, jaké mají být. Dost o Vánocích, nemám náladu smolit tu nějaké kecy o nich, nemám chuť, dneska mám chuť jenom poslouchat cokoliv smutného a truchlit ani nevím nad čím....

Z nevědomé mysli přichází temný přízrak

Po klice šátrá: Sténá po znovuzrození

Věčný nepřítel stále drží se mi v patách;

A ruka na mém rameni v pařát se mění

Napadla mě jediná věc, jak obohatit tenhle článek a to stručným popisem celého roku, který se přehnal neskutečně šílenou rychlostí a zanechal pár hlubokých šrámů na srdci.

Co se týče nového roku, takový otevírák byl teprve lyžák, který měl být jiný než ostatní, a on taky byl, i když trochu jinak. Moje poseroutství to všechno pokazilo a doteď toho zkurveně lituju. Zážitky ale mám nezapomenutelné, i když popisovat je sem nebudu, přece jenom kdo ví, kdo se sem kdy dostane.

Já ani nevím, co se dělo než jsem se nějak dopracovala ke konci školního roku... Během června jsem zažila jeden z nejkrásnějších dnů (Slipknoti v Ostravě) na které se jenom tak nezapomíná... Pamatuju si den akademie jako teď, když jsem se v autobuse rozbrečela a řvala jak malý děcko, přišla domů a skoro týden byla jako jedno velký zombie neschopný čehokoliv. Doteď si připadám jako neschopný kretén, že jsem nic neudělala a nic nedělám doteď.

Kupodivu nastalo léto a s ním prázdniny, kdy jsem se sem tam sešla s někým ze třídy, jeden čas strávila s Martinou na Slovensku a dlouhou dobu taky s Terkou během Mastera. Léto bylo zase pryč a září tady, my nastoupili jako "velcí" deváťáci a škola byla tak podivně mrtvá, nic na co koukat, no hrůza...

Podzim utekl, s Missynkou jsem navštívila další koncert a to znovu Epicu, která byla nádherná a zapsal se mi do mysli jako další koncert, na který se jenom tak nezapomíná. Pak následoval Zimní Master, který byl super, až na ty úlety při něm a už jsem tady, na konci roku. Rok když to vezmu tak a tak celkově slušně na prd. Až na pár světlých chvil plný slziček a zklamání. Snad bude ten příští lepší, doufám, protože hůř... kdyby bylo hůř, bylo by to na hovno. Fakt na hovno.

A tak zatím vše nej, Veselé Vánoce a přežijte Novej rok,

snad bude příští rok lepší jako tenhle.

Ne, ne, ne...

2010-02-08T20:12:00.003+01:00

Jdu řvát,řvát dokud bude co řvát a jak nebude, budu civět do blba a doufat, že to rychle přejde.

Watch more AOL Music videos on AOL Video

Pohřbi všechny své tajemství do mé kůže,

Odejdi s nevinností, a nech mě tu s mými hříchy

Vzduch kolem jako by byl klec

A láska jenom kamufláž, co zuřivosti se podobá...

...Sleduju to video už asi posté a snažím si urovnat v hlavě, co znamená. Text té písničky mám už skoro rok vyrytou v paměti a vždycky to byla a bude moje srdcovka, která mi pomáhala v bezesných nocích...

...Tak jestli mě miluješ, nech mě jít

A uteč, než pochopím

Mé srdce je příliš temné, než aby ses starala

Nezničím, co tu není

Předhoď mě mému osudu

Když jsem sám, nemohu nenávidět

Nezasloužím si mít tě

Můj úsměv vzali mi už dávno

Pokud se ještě smím změnit, doufám, že se to nedozvím...

...Jako cokoliv od Clowna, jehož tvorbu miluju a beru ho jako umělce, jsem si ten klip zamilovala. Po pár shlédnutích jsem si ale uvědomila onu podstatnou věc - že vůbec, ale vůbec nechápu, o co v klipu jde. Lidé na ML.com si stěžují, že je v klipu jenom Corey, že je bez masky, bla bla bla. Mě je to fuk, beru to jaké to je a snažím se jen přijít na to, jaký má klip význam...

...Stále si tisknu tvé dopisy k mým rtům

A opatruju je v sobě tam

Kde jsou uschovány všechny tvé polibky

Nedokážu žít bez tvého světla

Ale to vše se rozbilo

... když jsi odmítla bojovat...

...Věc, co mě neustále nutí přiťouchle se usmívat je to, že tu ženskou hraje ON. Kdo? No Corey přece! Nevím, jestli celou dobu, celý klip, přece jenom, takové tělo a dojít na podpatkách od auta až dovnitř, každopádně na konci určitě, to tetování je nepřehlédnutelné, že? (a zase ten debilní úsměv)...

...Tak šetři dechem, já tě neslyším

Snad jsem to řekl jasně

Nedokázala jsi nenávidět dost na to, abys milovala

Nebo je to pro tebe dost?

Jen bych si přál, abys nebyla mou

To bych ti pak tolik neublížil

Nikdy jsem se netvářil jako svatý

Nitro vzali mi už dávno

Vzala si ho Smrt z Naděje, že odejdeš...

... Dál mě fascinuje ten jeho "hérecký" výkon. Nemyslela bych si, že tohle někdy, ehm, zvládne je to slovo? Působí to na mě hrozně zvláštně :) Hlavně to s tou skleničkou - dokonalost. A ta jeho rybička na chodbu mě zase přinutila stupidně se usmívat. Ale stejně mi podivuhodným způsobem uniká to, co tím chtěl básník říci...

...Tak se rozbij o mé kameny

A vyplivni svůj žal do mé duše

Tys nikdy nepotřebovala žádnou pomoc

Prodalas mě, aby ses zachránila

Já nebudu naslouchat tvé hanbě

Uteklas - jsi úplně stejná

Andělé lžou, aby zachovali klid

Má láska byla potrestaná už dávno

Pokud se stále zajímáš,

jen ať se to nedozvím...

...A dokud na to nepřijdu, asi koukat nepřestanu, a myslet na to už vůbec ne. Každopádně tenhle "short film" má ode mě prostě 5 hvězdiček, a to nejen proto, jak tuhle milovanou nenáviděnou skupinu miluju, proto jak obdivuju Clowna a zbožňuju Coreye, prostě i proto, jak nepochopitelně je to vyjádřený. Člověk aspoň pak má nad čím přemýšlet, ne?

~~Paráda, rozepsala jsem se... Míša se zas při čtení zapotí, vím, že ostatní nečtou, ale i tak díky té Míši, že ty moje stupidní kydy blábláblá někdo čte :)~~

You don't know what you did to me...

2010-02-08T20:12:00.001+01:00

And I won't give you the courtesy...

You never know how much I cried...

Show you tears?

I'd rather die!

Jak krásný pocit, když si uvědomíte, že člověk, který jste si mysleli, že při vás stojí a pomáhá vám, tu vlastně vůbec není, že tu vlastně ani nikdy nebyl a vy jste si to snad celý vymysleli, jenom abyste zabavili svoji znuděnou mysl. A co zážitky? Jako by nebyly, jako by se vypařily a vy si připadáte jako kus hadru ze sekáče, člověk za vámi přijde, až když už neví, za kým by šel, protože na řešení problému jste vy přece ten nejlepší, když už nemáme na drahý hadry, jdeme tam, kde je poslední možnost něco sehnat. Slibuje, ale to je tak všechno, co dělá, své sliby neplní už hodnou dobu. A vás to bolí, protože si uvědomujete, že jste ztratili někoho, o kom jste si mysleli, že byl přítel. Jenomže on nebyl. A nebude.

Chro, chro, chro...

2010-02-08T20:11:00.001+01:00

Mám chřipajznu jak cip. Nejsem schopná si ani dojít na wecko :D Oči mě pálej, teploměr vyřvává 40 horečku a do toho spíme celá rodina v jedný místnosti (já s maminkou a tatínek na sedačce :D), jelikož mě naši musej strážit :D

Normálně jsem zjistila, že když poslouchám CoF, teplota se mi zvýší, u Epicy a jim podobným se zázračně snižuje :D Navíc neumím psát na tomhle zku*venym ntb, můj starej zlatej pc! Sakra, další noc se blíží a já si nepamatuju, co bylo včera. A ještě k tomu takhle na tom mám bejt ještě aspoň týden. A co víc? V tuhle dobu jsme se měly promenádovat noční Prahou a užívat si volna, namísto toho ležím (a teď už i máti) nemocná a většinu času o sobě ani nevím.

Co si ale uvědomuju je, že sladkej prasečáček Corey měl včera 36 let. Není ani možný, jak ten čas letí... 12.12 slaví narozeninky zasejc tatínek, teď přesně nevím kolik, myslím... 44? Fakt si nejsem jistá :D A za 19 (fakt 19?) dní mě čekaj 15tiny... Hrozný, jak to letí.

Fajn, už se mi zase motají prsty po klávesnici a připadám si, jako bych zapomínala, jak se píše na pc. Jdu spát, snít o těch největších kravinách (vysvětlíte mi někdo, proč se mi zdá o Superstárech? :D) a poslouchat tatínkovo spokojené chrápání, co musí být slyšet snad až někde v tý Praze.

Díky těm, co si vzpomněli a píšou sms :D Mám skoro všecko vypsaný, tak odepisuju dosti střídmo, omlouvám se :D

Jdu si změřit teplotu,
pozdrav pandu :D
Filthie

10.12.2009

Přidávám fotky šatů na ples ;)

I can't do this without you...

2010-02-08T20:10:00.003+01:00

Nezáleží na tom, kdy nebo kde si tuhle písničku pustím, vždycky mě dostane na kolena. Co taky čekat, když se do toho dá ženská s nejúžasnějšíma growlama a ten nejblonďatější prasečák? Pravda, of Walls of Jericho mám radějc vypalovačky, ale Redemption EP neodsuzuju, miluju ho, je to něco tak jinýho, tak krásnýho, slyšet Candance zpívat, ne řvát, ale zpívat... A do toho Corey? Co víc si přát...

Slzy mě zase přemohly.
Nebyla jsem připravená na konec těch časů.
Slibuju, že roztrhám svět, abych tě našla.
Přemýšlím o tom dni.
Udělala bych cokoliv, abych zapomněla na bolest.
Když obloha hoří a květiny umíraj.
Květiny ve mně umíraj.

Nemohu to udělat bez tebe.
Kdybych tě ještě jednou mohla držet, už bych tě nikdy nepustila.
Nemohu to udělat bez tebe.
Kdybych ti tak ještě jednou mohla říct, že tě miluju.

Zavřu své oči.
Vidím tvou tvář.

Držím tě ve svém srdci.
Andílku, jsi můj strážce.
Zpívám tu píseň, takže žiješ navždy.
Jako zuřící bouře.
Jako boj, co nevzdávám.
Den, kdys odešel bude navždy hořet, hořet uvnitř mé duše.

Nemohu to udělat bez tebe.
Kdybych tě ještě jednou mohla držet, už bych tě nikdy nepustila.
Nemohu to udělat bez tebe.
Kdybych ti tak ještě jednou mohla říct, že tě miluju.

Zavřu své oči.
Vidím tvou tvář.

Je libo...

2010-02-08T20:10:00.001+01:00

... nějakou slátaninu?
Budiž.

Minulej pátek jsem koukala na American History X, v překladu Kult hákového kříže. Tak podivně zvláštní film, víc jak polovinu mě mrazilo v zádech a skoro celej konec jsem probrečela. Celá já, že? Nicméně mě zaujal citát, který použil mladej (ehm, jméno mi teď vypadlo) při zakončení své eseje.

"Nejsme nepřátelé, ale přátelé.

Nesmíme být nepřátelé.

I když vášeň může být napjata,

nesmíme prolomit naše pouta lásky.

Mystický pás vzpomínek se zachvěje při dotyku

a jistota bude nejlepším andělem našich povah"

Dál jsem taky přečetla Dunwichskou hrůzu, kde mě zase zaujal výpisek z knihy Nekronomikon.

Nelze si mysleti, že člověk jest nejstarší či poslední z pánů na Zemi, či že podstatná část života a hmoty osamoceně se vyskytuje. Starší bytosti byly, jsou a budou. Nikoliv na místech, jež známe, nýbrž mezi nimi, kráčejí klidně, prastaré, bezrozměrné a pro nás neviditelné. Yog-Sothoth zná bránu. Yog-Sothoth jest branou. Yog-Sothoth jest klíčem k bráně a strážcem brány.
Minulost, přítomnost, budoucnost, vše se v Yog-Sothoth spojuje. On ví, kudy starší bytosti prorazily kdysi a kudy prorazí opět. Ví, kudy chodily po zemských pláních a kudy budou po nich chodit opět, a proč je nikdo při chůzi nevidí. Podle pachu člověk občas pozná, že nablízku jsou, však jejich vnější podobu žádný člověk nespatří než v rysech těch, jež s lidmi splodily. A těch jsou mnohé sorty, odlišující se podobou od nejsprávnějšího lidského ideálu až po tvary bez formy či hmoty, což ony jsou. Procházejí, neviditelné a odporné, osamělými místy, kde ve správném čase byla pronesena slova a vykřičeny obřady. Vítr brebentí jejich hlasy a země mumlá jejich vědomím. Ohnou les a rozdrtí město, a přesto les ni město nespatří ruku, jež je ničí. Kadath v mrazivé pustině je poznala, kdo zná horu Kadath? Na ledové poušti na jihu a potopených ostrovech v oceánu jsou kameny, na nichž jejich pečeť vyryta jest, však kdo kdy zřel zamrzlé město či uzavřenou věž ověnčenou chaluhami a vilejší? Velký Cthulhu jest jejich bratrancem, ale i on je nevidí než matně.
Poznáte je podle jejich pachu. Drží vás pod krkem, ale vy je nevidíte. A jejich obydlí je stejné jako váš hlídaný práh. Yog-Sothoth jest klíčem k bráně, v níž se setkávají sféry. Člověk vládne tam, kde kdysi vládly ony. A ony budou brzy vládnout tam, kde dnes vládne člověk. Po létě přichází zima, po zimě léto. A ony čekají, trpělivé a mocné, protože zavládnou zas.

Je tu snad ještě někdo, kdo pořád čte? Fajn, pro mé vlastní pobavení pokračuju. Nejkrásnější, nejdokonalejší úryvek z Cabalu. Konečně jsem ho pochopila. Ty slzy ale stejně tečou furt :)

"...zničil jsem jediný domov, který měli."

"Ty jsi ho nezničil."

"Kdybych se tu nikdy neobjevil, Midian by teď ještě stál," řekl. "Musím tu škodu napravit."

"Tak mě vezmi s sebou," naléhala. "Půjdeme společně."

"To nejde. Ty jsi živá, Lori. Já ne. Ty jsi pořád člověk. Já ne."

"To ale můžeš změnit."

"Co to povídáš?"

"Můžeš ze mě udělat totéž, co jsi ty. Není to přece tak těžké. Jedno kousnutí a Peloquin tě změnil navěky. Tak změň i mě."

"Já nemůžu."

"Chceš říct, že nechceš."

Hrot Deckerova nože zabodla do vrstvy prachu a špíny na zemi.

"Ty se mnou prostě nechceš být. Jednoduché, že?" Sevřenými ústy se pousmála. "Nemáš odvahu mi to říct?"

"Až dokončím svou práci..." odpověděl. "Pak možná."

"Aha, asi tak za sto let nebo tak nějak?" zamumlala - a už tu byly slzičky. "Pak si pro mě přijdeš, viď? Vyhrabeš ze zěmě. Celou mě zulíbáš. Povíš mi, že bys býval přišel dřív, ale že čas prostě ubíhal."

"Lori."

"Sklapni," odsekla. Už se na něj vůbec nedívala; jen pozorně zkoumala ostří nože. "Na co čekáš? Já ti přece nebudu vykládat, že je všechno v pořádku! Jen si jdi. Já už tě nikdy nechci vidět!"

Vstal. Její hněv ho bolel, ale bylo to jednodušší než slzy. Pozpátku ušel tři kroky; pak pochopil, že ho neobdaří ani úsměvem, dokonce ani pohledem, takže se k ní otočil zády.

Teprve potom zvedla hlavu, ale pohled měla i nadále odvrácený. Teď a nebo nikdy. Přiložila si hrot Deckerova nože na břicho. Věděla, že ho jednou rukou nezarazí, a tak si klekla na kolena, rukojeť upevnila ve vrstvě hlíny a nalehla si vlastní vahou na čepel. Bolelo to příšerně. Křičela bolestí.

Obrátil se a spatřil, jak se svíjí a jak z ní krev proudí do země. Doběhl k ní a převrátil ji na záda. Už se prudce otřásala ve smrtelných křečích.

"Lhala jsem," mumlala. "Boone... já jsem lhala. Ty jsi to jediné, co chci vidět."

"Neumírej," prosil. "Ach, Bože na nebesích, neumírej."

"Tak mě zastav."
"Nevím jak."

"Zabij mě. Kousni mě... dej mi balzám."

Bolest jí zkřivila tvář. Zalapala po dechu.

"Nebo mě nech umřít, jestli mě nemůžeš vzít s sebou. Bude to lepší než žít bez tebe."

Něžně ji kolébal v náručí a slzy mu stékaly na její tvář. Její zřítelnice mizely za víčky a jazyk v ústech sebou škubal. Bylo mu jasné, že za několik vteřin Lori odejde. Jakmile bude mrtvá, už nebude v jeho moci ji přivolat zpět.

"Takže... ty... nechceš?" zvolala. Už ho neviděla.

Otevřel ústa k odpovědi a pozvedl její krk, aby ji mohl kousnout. Na jazyku ucítil nakyslou chuť její pokožky. Zakousl se jí hluboce do svalu. Její krev měla masitou příchuť. V krku mu stoupal balzám, aby pronikl do jejího krevního oběhu. Otřesy v jejím těla už však ustály. Zhroutila se mu v náručí.

Odtáhl hlavu od jejího roztrženého krku a polkl, co si vzal. Příliš dlouho otálel. Ať se propadne. Byla jeho rádcem i zpovědníkem a on si ji nechal uklouznout. Smrt ji uchvátila dříve, než měl čas kousnutím splnit svůj slib.

Zděšen tímto svým posledním a nejtruchlivějším selháním položil její tělo na zem před sebe.

Když vytáhl ruce zpod jejího těla, otevřela oči.

"Už tě nikdy neopustím," řekla.

Uf, už nezvládám psát. Záda mě bolej a ještě mě čeká úkol z matiky. Jdu se na to vrhnout. Kdo si to přečetl, tomu děkuju. I když pochybuju, že třebas i Míša si na to troufne. Už se těším, až se kouknu na blog, jak nám to tam vypadá. To bude dlouhý.

Uf
Chcípy chcíp
Filthie

Kurvík!

2010-02-08T20:09:00.001+01:00

Přísahám, na alkohol se už nějakou tu dobu zase ani nepodívám...

Všechno to ubíhá tak ~~strašně rychle~~ a já se zděšením zjišťuju, že pozítří už je prosinec. To snad ani není možný. Jsem docela ráda, že aspoň škola je v pohodě, na trojku mám jenom matematiku, což je samozřejmě velice nečekané, ale nějak se to snad do toho pololetí zvládne, eh, uvidíme.

Víkend byl velice silno silný, v pátek o půlnoci přijela Terka, v sobotu jsme se vyspali a po obědě sbalily dvě flašky (co byly jenom díky Zuzce - dík!) a vyrazily směr hala Euronics (bývalá Novesta) na Winter Masters Of Rock. Dostaly jsme pásky, co při jakémkoli pohybu padaly z rukou, venku před halou popíjely Jelzina, pomalu se začínaly chechtat, schovávaly vodku do jakéhosi houští v lese a neustále tam chodily koukat, jestli nám ji někdo NEOMOČIL :D

Během Atrocity jsme seděly na tribuně, koukaly, pak si šly obejít stánky (hergot, ty ceny!) a šly se nadlábnout do KFC a koupit malou petku, abysme měly kam přelít tu vodku, páč kontrolovali tašky a my nechtěly aby nás vyhodili, že máme sklo.

Nějak jsme se domotaly zpátky k Novestě, vlezly dovnitř, během Sirenie ještě poseděly na tribuně, pomalu popíjely a uchechtávaly se nad olizujícím se párem pod námi.

Jakmile Sirenia skončila, počkaly jsme, až se to pod pódiem vyprázdní a naběhly tam. Milí chlápci si odešli na pivo a tím jsme se dostaly hned před pódium, k zábradlí. Přivalili House of Lords, jakžtakž jsme to ustáli a já se nějak pokoušela stát, bez toho, aby na mě zapůsobila mrška gravitace.

Po House Of Lords přišli Leaves' Eyes, vodky silno silně ubylo a my konečně začaly dělat bordel :D Kluk vedle mě na mě furt koukal jako jestli jsem v pohodě, i když já sama jsem si s tím nebyla moc jistá. Jinak měl pěkný kudrliny ten jeden tam :D Pak přišli Jorn, až na to, že to vůbec neznam, nepochytila jsem žádnej song, prostě jenom pařila a doufala, že se nesložím. Po Jornech šla Terka na WC a když se vrátila, už jsem měla na krajíčku. Sebraly jsme se a odešly, už nám to bylo u řiti všecko. Stejně jsme neznaly ani jednu skupinu, z těch dvou, co byly pak :D

Nějak jsme doklopýtaly domů, rozchechtané, na ulici jsme tančily tango a polku, ještě že byla noc :D Doma jsme zdlábly trdelník, co máma koupila v Brně, párkrát jsem spadla z postele a zjistila, že mám obrovskou modřinu na koleni, netušící od čeho tam je. Terka mi dala rychlokurz vyšívání (sešívaly jsme rukávy na triku :D) a z mýho neúspěchu taky vzniklo moje teď už oblíbené slovo KURVÍK :D

Chvíli jsme poslouchaly CoF a pindaly o čem se jenom dalo, pak nás Cruelty And The Beast navnadilo na Bathory, tak jsme se koukaly... Terka v tichosti, já furt nahlas uvažovala, kdy asi vynalezli zrcadla, tamto, hento... prostě srance největší.

Někdy kolem třetí jsme se dokoukaly a pokusily se usnout. Hlava se mi neskutečně motala a furt jsem měla pocit, že jí házím :D

Před šestou jsme vstali spolu s taťuldou a chystali se vyprovodit Terku na nádraží. Půl hodinky, nebo tak nějak jsme čekali než přijede Student, když Terka nastoupila, konečně jsme vyrazili směr domů, a já šla spát, protože mi bylo prostě na blití.

No, už je zas skoro večer, to je síla jak to zas utíká. Doufám, že mi příští tejden dorazí ta čepka. Už se mi nechce čekat, sakra! Dokonce se mi zdálo, že mi přišla jakási jiná :D Mimochodem, zítra si hodlám jít koupit nášivku s Kredláčama, a našít si ji na batoh. Bude to vtipný, velice vtipný.

No nic, po dlouhý době všelijakej podivnej zápis, stejně čte zas jenom Mišulí, pokud ta vůbec ještě čte :D Já odcházím překládat Damnation And A Day a poté si přečíst Miltonův Ztracený Ráj (podle kterýho je tohle CD napsaný :) - mimochodem, už mám přečetnou knížku, podle který Dani napsal Midian - a už dlouho jsem u ničeho tak neřvala) a pak zas dojde mamka otravovat s Chodúrstár, tak radějc jdu číst, dokud tu můžu bejt.

Mimochodem, mám první trsátko! Od basáka Leaves' Eyes, že mi přistálo na bundě jsem si všimla až když odešli, ten chlast potlačuje smysly, svině :D

Zdařbůh, vole!
Eeeh.
Filthie MissH

War Against The World

2010-02-08T20:08:00.003+01:00

Já nevím, přeberte si to, jak chcete. Nemám chuť dávat překlad, kdo bude chtít (nikdo), pošlu.

Waking another night

Feeling my deep lust

Lust for blood

Can't control my senses

I'll do anything to survive this night

So stay away from me, love

Go away or I'll hurt you

Unstoppable hunger

Run away or I'll kill you

Tonight I'm gonna start the war

Against the world

But, no, you won't be there

Don't look at me, at that creature

Don't cry, just run

Until it's time

Go away or I'll hurt you

Unstoppable hunger

Run away or I'll kill you

Tonight I'm gonna start the war

Against the world

When the black turn to red

When the silence cut by scream

I'll know it's time

To end it all
Tonight!

Go away or I'll hurt you

Unstoppable hunger

Run away or I'll kill you

Tonight I'm gonna start the war

Against the world

But first, you have to run, love

I knew it, I knew it...

2010-02-08T20:08:00.001+01:00

Jsi nákazou, můj příteli.
Odpornou až do konce
Nevěděl jsem to tehdy?
Já to věděl, já to věděl...
Jsi obyčejný, však těžko rozpoznatelný.
Jednoduchý, však něčím úchvatný.
Věděl jsem, že znovu zaútočíš?
Já to věděl, já to věděl...

Jsi vše, co je zlé.
S tvými hloupými žalmy
To je všechno, co kdy budeš.
Nic s tím neuděláš
To je všechno, co kdy budeš

Uhlazený, chvěješ se, když přitlačím
Zapomenutý a kypící uvnitř
Každý ti to věřil
Já to věděl, já to věděl...

Jsi vše, co je zlé.
S tvými hloupými žalmy
To je všechno, co kdy budeš.
Nic s tím neuděláš
To je všechno, co kdy budeš.

Vždy byl, nikdy nebyl, chtěl být můj
Vším byl, byl stvořen k, vytrvání po tvém boku.
Zahoď to, znič to, všechnu svou slávu
Pošlu tě zpátky tam, odkuds' přišel

Zůstávám za tebou
Nikdo s tebou

Nikdy nebudeš!
Chtěls' být Bohem
Všechno je to pryč.

We breathe by virtue of their rot...

2010-02-08T20:07:00.001+01:00

To velký volno uteklo ani nevím jak a zítra už je zasejc škola. Píšu asi jenom proto, abych informovala, že se chystám otevřít české webstránky o CoF. Nijak jsem na žádné nenarazila, což mi přijde docela jako škoda, a já mám chuť i zápal s něčím takovým začít. Jen počkám, až mi jedna skvělá holčina udělá design a pak ji ještě asi zaotravuju ohledně cutenews a coppermine gallery, musí to mít grády. Tak snad ty moje plány nějak vyjdou, moc ráda bych to uskutečnila, doufám že budu mít štěstí a hlavně pevné nervy.

Momentálně nemám chuť nějak se vypisovat z víkendu, i když byl suprovej. Hodlám si teď akorát sednout a dál podporovat svou závislost.

Mějte se, jak uznáte za vhodné.
MissH

ASi už vím...

2010-02-08T20:06:00.003+01:00

Uvědomila jsem si, že jsem dneska dostala oznámkovanou básničku, docela stupidní básničku. Měli jsme napsat něco jako... příběh nebo cokoliv, co začínalo každou novou větou podle abecedy. No a já sesmolila tuhle tragédii.

Asi už vím

Bylo i líp

Celou tu dobu
Dychtím

"Finito" zaznělo

Gejzír pocitů nemilých

Holubi kroužící okolo

Chytat vzpomínky - do sítí

I když stěží je zachytím

Jako ti holubi

Kroužit si po městě

Líbat oblohu

Malovat křídly do deště

Neboj se, neuletím

O křídla mě připravili

Předtím, tak dávno

Rozlomená vejpůl

S pohasínající nadějí

Trpělivě vyčkávám

Už nedoufám, že uletím

Vracím se zpět ve vzpomínkách

Ze zlatých nitek utkaných

11.11.2009

2010-02-08T20:06:00.001+01:00

Jsem tak zmatená... snažila jsem se vyprodukovat něco, co by na sebe nějak navazovalo, co by se rýmovalo, co by dávalo smysl, ale prostě nějak slovy nedokáž popsat, jak mi je.
Píšu si s Marťou a... přemýšlím, kdy na mě konečně taky dojde řada. Popravdě, už mě ale fakt nebaví čekat, uvědomění si, že jsem propásla jednu příležitost a pak další a zas další... mě děsí.

Vykradenej krám

Okna rozmlácený

Jen panenka ošoupaná

Jako cosi zvrácený

Tam leží

Chtěla by moc

Cítit svý srdce bít

Prosit je zbytečnost

Chce jenom žít

Ne sama

Doufá, že snad

Šanci další polapí

Doufá že jednou - brzy

Láska se dostaví

Zatím je však sama

Jako něco zvrácený

Ve výloze vykradený

A neví co dál

***

Poslouchám ty "moje" starý srdcovky, protože ty snad ale úplně nejlíp léčej. Ty texty vystihujou tolik pocitů smíchanejch uvnitř, až je zvláštní, že to někdo dokáže tak dobře popsat.

Prolomils ledy, a já plakala

Přikryls slunce, a já usnula

Šeptals pravdu, a já se smála

Políbils mou duši, a já zemřela

***

Ten sen zemřel ještě než se stihl narodit

Nevinnost je ztracena... tak jako já

Ale já stále předstírám, že jsem silná

A stále hledám místo, kam patřím

***

Má věčná samota

Dnes v noci žebrám o sny a lásku

Má věčná samota

Ale co cítím je bolest a nenávist

***

Bez tebe to nezvládnu

Kdybych tě tak mohla držet v náručí

Nikdy bych tě nepustila

Bez tebe to nezvládnu

Kdybych ti tak mohla říct

Že tě miluju...

***
Nač růže pěstovat

když slunce nesvítí

Nač někoho milovat

když on to necítí

***

Nevím, proč jsem ti nikdy neřekla...
Nevím, proč jsem to nikdy nezkusila...

Nevím, proč ses nikdy nezeptal...
Nevím, proč ses nikdy nezajímal...

***

Motlitba k Bohu, který je hluchý a slepý

Poslední obřad pro duši v plamenech

Tři malá slůvka (I LOVE YOU) a otázka:

Proč?

***

Někdy cítím, že bych se neměla chtít změnit

A myslím, že všichni se musíme změnit

A nyní cítím, že nemám co ztratit

***

Potřebuju slepit, slepit to rozbitý srdce

Tvé oči se naplní vášní, co vytéká z mých žil

A padá z mých očí

Jsi mou zkázou

A i když líbáš mé srdce, je stále zlomené

Ok, další citovej výlev mám za sebou. Zítra jedu na Slovensko, takže, kdo to zná, ještě ze sblogu, hodlám si zasejc zapisovat cestu, jako vždycky, pak dny atd. Máte se na co těšit, bude to celej víkend, takže zas kupa zbytečnejch řádků a zbytečnejch keců.

Mějte se jak uznáte za vhodný (až na vyjímky!)

~~MissH~~

Oni...

2010-02-08T20:05:00.001+01:00

Pár fotek milovaných osůbek, co se vždycky staraj, i když nemusej, vždycky se ptaj, i když není na co a vždycky pomůžou, i když není s čím :)

S těma třídníma... díky nim se mám jako ještě žádnej školní rok... konečně si aspoň trochu užívám to, že s někým můžu být atd :P

S těma (nejen) netovýma... s kerejma jsem prožila jedny z nejlepších večerů koncertových silných :D

A nakonec... :D

2 nejsladší věci na světě... Ron a Nyny... Co já bych bez nich dělala :)

Doprdele s vámi, lidi...

2010-02-08T20:04:00.003+01:00

Proč se chováte jako ty největší svině? Člověk má chvilku pocit, že stojí pevně nohama na zemi a najednou, z ničeho nic padá. Z "kamarádů" se stávají svině, co ~~hrabou~~ jenom pro sebe. Tak na co má pak člověk vůbec stát o nějaký kamarády? V poslední době mě z mojeho okolí nezklamali dva lidi. Zbytek mám chuť nakopat do prdele nebo... i horší věci. Proto říkám: Doprdele s vámi, všemi. Seru na vás. Vy po mě kamenem, já po vás cihlou, jak říká jedna FB skupina. Seru na to. Na všechno.

Mám chuť přidat nějakou "nenávistní" písničku... Hmm... myslím, že dobře vím, kdo je na takovéhle věci profík... Corey ji napsal, když mu lidé ubližovali. Ta zlost jít ven nějak musela...

Chci tě podříznout a rozjebat tvé zranění

Chci stisknout tvou tvář a cítit extázi

Chci kopat dovnitř a najít kousek sebe

Protože naše cesty se skříží, jestli nekápneš božskou

Můj pelyněk se setká s tvým pesticidem

Nikdy neodejdeš, protože jsi nikdy vlastně nežil

Jsem nekonečný, smrtelný kojenec

Pojď trochu blíž a ukážu ti proč

(Nikdo - není - v - bezpečí)

Zvuky, zvuky, lidé dělají zvuky

Lidé dělají zvuky, když je jim zle

Nic na práci krom vytrvání v ničem

Jaký je to pocit, být obklopen snem

Který nikdy neměl šanci se uskutečnit?

Na co kurva koukáš?

Řeknu ti, na co koukáš

Každému ses vysmíval

Podívej se mi od očí pro odpověď - typické

Každý potřebuje víc než

Lži a souvislost na rozřešení

Zase jednou jsem to já, nikdo jiný

Nevzpomínám si, že by to byl někdo jiný

Není to moje, není to spravedlivé, není to na mě

Nikdy mě nedostanete

(Nenávist) Nenávist není dost jako popis toho

(Vřískot) Něco mezi vřískotem a pláčem

Nejsem tu vítán

(Proč) Kdy se dozvím proč?

(Trpký) Trpký jako pach, když zkouším

Nejsem tu vítán

Ruce pryč

Odcházím

Sbohem

Tak deprimující

Chřadnu

Nahlídni

Dovnitř

Chybí mi duše

Vše, co mám je smrt, vezmu tě s sebou

Cítím se tak prázdný, zab' mě jen tak

(Přání) Vše kolem je mé

(Zrno) Nevidím skrz zrní v mých očích

Nejsem tu vítán

(Dolů) Škrábu a drápu celou cestu dolů

(Zůstat) Nenecháš mě kurva zůstat

Nejsem tu vítán

(Žít) Je jiný způsob, jak žít?

(Smrt) Protože je jediný způsob, jak zemřít

Nejsem tu vítán

Twat? twat!

2010-02-08T20:04:00.001+01:00

Uuf, další pondělí úspěšně za mnou. Šílený pondělí. Ráno obvyklé ~~zaspání~~, doběhnutí na autobus a uvědomění si, že nemám l~~ístek~~. Škola, další čtverec z matiky, konec úplnej. A do toho mi Zuzka řekla něco co mě málem rozsekalo na sračky... Eeeh já nějak nevím, jestli se tady s tím mám rozepisovat. Pár lidem jsem to už řekla, hlavně těm, který vím, že to dál nepověděj, to bych nějak nechtěla. Každopádně... kdyby to někoho zajímalo :D

Stejně, bože, to snad ani není možný jaká jsem kráva! Proč já vždycky musím přijít na to jak to bylo až tak dlouho po tom, co to bylo?! A ještě k tomu, sakra proč to ti lidi nedávaj najevo, jak já to mám vědět, pak si myslím že nemá cenu se snažit a fakt nejsem člověk, co se snaží i když to tu cenu nemá! Do řiti, v tomhle ohledu jsem na sebe extrémně ~~naštvaná~~. To je děsný.

Tk se uklidňuju... samozřejmě, CoF, co jinýho? V poslední době nic jinýho ~~neexistuje~~. Jsem v tom po krk a marně píšu adminům jedné nejmenované stránky ať smažou nechutný odporný překlady, co někdo přeložil online překladačem. Fuj! Chci to přeložit normálně, ~~MUSÍM~~!

Za chvíli půjdu probudit mamku, půjdem přes net zaplatit tu čepku, a snad ji ještě během týdne pošlou. Snad tak do dvou týdnů přijde, nechci čekat, nevydržím čekat. Představa, že na kebuli budu mít něco co má něco společnýho s... ACH!

Jinak... TWAT (kundička) je pro mě momentálně všecko, všude. Náhodou jsem na to narazila, a ~~padla~~. Fakt jsem netušila, co to znamená, ale když jsem uviděla tu fotku (ZDE!), byla jsem trochu víc ~~mimo~~. Naprosto k sežrání, umřu. Snažím se na ni moc často nekoukat, protože není moc dobrý, aby člověku z někoho tak drbalo, nebo snad jo!? A jinak, jak poznám, že mi z něj (z nich) totálně hráblo?

Okey, snad mám dost. Pokusím se ještě přidat nějakou tvorbu, nějak jsem se rozběhla, i když to jako všecko, samozřejmě stojí za velký prd. Eeh, dohrálo mi CD, musím končit a jíti to přepnout :D

Mějte se
MissH

Ehm, ehm...

2010-02-08T20:03:00.003+01:00

Není zrovna moje. Já nějak nevím, co si o tom myslet. Zní to hodně satanicky, no.První je moje, druhou jsem našla v angličtině, trochu upravila a narýmovala. Nevím, líbí se mi. Takové témata se mě hodně dotýkají, tak... Neukamenujte mě za to :)

Lucifer nemá duši
Co by promrhal.

„Bože! Vždyť už nikdo nehřeší!“
Zajíkl se

Pak se rozesmál.
Když se probudil.

***

Když Satanovo běsnění hoří v Pekle, line se večerem,
a ty cítíš sílu jeho,
ta temnota plyne spolu s jezerem
Vše pro Pána, jen pro něho.

Čas zkázy na dosah, slyš vlký vít,
když temnota obklopí zem.
Skrz temnotu můžeš jít,
Tam, kde vládne on jen.

A i když temnota sílu má
musí ji porazit světelný jas!
A když světlo uhasne, ticho, tma.
Slyš jeho démonický hlas:

"Požehnán je ten, co má můj znak"
Pro něj já žiji v zemi tak temné!
"Smrt nositelům světla, mějte strach"
Pro něj hledám city své černočerné!

V této zemi, tak temné a chladné, věčné
Všemu vládne Satan, náš Pán
A pak běda, beze světel životu darován
Vše zmizí v noci nekonečné.

And I embraced...

2010-02-08T20:03:00.001+01:00

Eeh, nějak mi přestávají sloužit uši. To není dobré, už dlouho mi z ničeho tak nehrabalo. Pro mě to není nic zlýho, pro mý okolí už je to horší. Maminka šílí, sousedka nápodobně. Vážně jsem si myslela, že tohle už na mě nikdy nepřijde? Děs běs. No, hodím sem video Her Ghost In The Fog. Tu písničku miluju. Štve mě ale, že video je zkrácená verze. Zmrdi. Překlad dám k celý verzi... (není dokonalej?)

"Měsíc, a ona tam visí jako portrét krutý

Lehký vánek šeptá výzvu stromů

A tato tragédie začíná s rotříštěným skleněným srdcem

A noční můry děsí ze snů

Však ne, prosím, žádné slzy

Strach a bolest mohou doprovázet Smrt

Však touha, ta ji sprovází určitě

jak uvidíme..."

Byla Božským stvořením

Co líbalo chladné zrcadla

Sněhová Královna

S ničím nesrovnatelné

Symetricky sladěné rty

Hledali Ji všude

Temné, jasné oči

Arabská noční můra...

Zářila barvami jasnými

Jako perla z jezera mého života

Než ti, co Ji nemohli mít

Ji nevytrhli z tohoto Světa

V ten osudový Večer, kdy...

Stromy páchly západem Slunce a kafrem

Jejich koruny pronásledovaly přízraky a házely

Záblesky, jako stíny, které vrhaly

Nad mou láskou, zaobírající se lítostí za svitu měsíce

Dali ji důvod, proč odletět

Nebo zemřít, jak tomu říkají

Plížili se skrz lesy, okouzlení

Přes květin plnou louku

Její boky, jak se houpaly

I když ji sledovali

Zachyť mlhu, když vzniká

(Aby skryla smrtící požehnání)

Jejího přízraku v mlze

Ukradli, co zbylo...

(Pět Božích mužů)

... Její přízrak v mlze

Úsvit ji objevil tam

Pod cedrovým stromem

Hedvábné šaty roztrhány, Její havraní vlasy

Splývaly kolem Jejího obnaženého těla

Bylo lemováno jinovatkou, věděl jsem, že jsem Ji ztratil

Plakal jsem, dokud se mé slzy nestaly prosbou

Zapřísáhla mě slibem sladké krve

"Nikdy se nerozdělíme

Aby žárlivé nebe neukradlo naše srdce"

Pak jsem křičel:

"Vrať se ke Mně

Byl jsem zrozen, abych Tě miloval

Tak proč stojí osud mezi námi?"

A když jsem potopil její jemné křivky

S nevyřčenými sny a posledními slovy

Sledoval jsem třpyt zašlapán do země

A svou zmučenou duši na ledě

Sněhová Královna

S ničím nesrovnatelné

Symetricky sladěné rty

Hledali Ji všude

Temné, jasné oči

Arabská noční můra...

Byla Ersulie mající

Mléčně bílou pleť

Má porcelánová Yin

Spanilý Anděl Hříchu

A tak pro Ni...

Vánek páchl západem Slunce a kafrem

Má silueta pronásledovala Její přízrak a podpálila

Jejich Kapli a vše uzamkla do bolesti

Nejlepší způsob, jak vyjádřit nesouhlas se spravedlností, co jejich bible hlásá...

Dali ji důvod, proč odletět

Nebo shořet bez studu

Utišil jsem svůj pláč

Okouzlen

Přes květin plnou louku

Její boky, jak se houpaly

Přes všechny, co se Jí postavili

Zachyť mlhu, když vzniká

Aby skryla poslední požehnání

Jejího přízraku v mlze

A objal jsem

Tam, kde milenci hnijí...

Její přízrak v mlze

Malá bílá...

2010-02-08T20:02:00.001+01:00

... no, podle mě moje nejpovedenější, hlavně teda nejoblíbenější, psaná v podivným období :)

Malá bílá padá dolů

Padá dolů z nebe

Stojíme my pod ním spolu

Na nohy nám zebe

Držíš mě za ruku

Tak je mi teplo

Na lásku dáváš mi záruku

To tys vnes do mého života světlo

Malá bílá na zem padá

Pod tvým pohledem se rozpouští

Slunce tiše za obzor zapadá

Spousta tužeb najednou mě pokouší

Natahuju se na špičky

Tvé rty hledám

Od sněhu na tváři mám kapičky

A mráz po zádech mi běhá

Lampa zabliká a pak zhasne

Město v tichosti usíná

A já s tebou cítím se tak krásně

Najednou nezdám se být tak nevinná...

Umřít? Teď hned

2010-02-08T20:01:00.003+01:00

Asi chcípnu. Proboha, proboha, ten layout je tak strašně moc DOKONALEJ! Mám chuť nějak jej vytrhnout z pc a nosit ho neustále u sebe. Asi si jednu z těch fotek udělám jako plakát. To prostě nejde. Hrabe mi z něj. Je to normální? Ještě že ta Epica byla. Jen díky ní jsem se zas zaposlouchala...

Dneska jsem se krásně dorůžova vyspinkala, okolo druhé vstala a běžela sem. Z Ebaye jsem si koupila čepičku Nightmare Before Christmas, kterou nosí kupříkladu taky Corey i Dani. (Že by to bylo kvůli tomu? Cheche!)

Pak mi psala Liri, že layout má hotovej... Poslala mi ho a mě spadla čelist. Taková nádhera! Slzy v očích a už jsem kódovala. Miluju ho! Jak Daniho, tak ten lay! Miluju Sandílka! WTH! Tohle asi psychicky nezvládnu. Celou noc nebudu moct spát. Uuuuf.

Návštěvnost tu není nijak vysoká, ehm. Zvláštní, že na sblogu chodilo lidí jak naprdaných... ale stejně mi přijde, že všechny sb co jsem tam měla na mě sraly, protože fakt jenom málo stálo o to být se mnou dál sb. Pche. Nic, hodlám si jít užívat s horkým čajem (v noci je horko, takže netopíme) a úžasným Dusk and Her Embrace. Mějte se jak chcete, mě už je to všecko jedno. (Samozřejmě až na Mišku, ta se musí mít skvěle, jinak GRRR!)

FUcking Amazing!

2010-02-08T20:01:00.001+01:00

Trochu mě zasáhlo jedno Clownovo interview. Kupodivu jsem mu většinu rozuměla, přijde mi že mluví docela srozumitelně. Odpovídá na otázky fanoušků, je naprosto sladký jak vždycky zopakuje přezdívku toho, co se ptal. Jelikož se docela nudím, pokusím se víceméně přeložit, o čem asi mluví.

"Clown, #6 Slipknot"

Četl jsem na wiki že tvý rodiče Slipknot během svých začátků finančně podporovali. Jak může přesvědčit svý rodiče, aby podporovali moji skupinu?
Roger3

"Roger3, musíš uklízet. Musíš umývat auto. Musíš chodit ven se psem. Musíš dávat svý mámě pusu než jde do postele. Musíš respektovat svého otce. Musíš být hodný syn."

Co v tvém překladu Psychosocial znamená?

Alexrockerdude

"Alexrockere, Psychosocial. Netuším, co to znamená. Jenom vím, že... tak se cítíme.

Myslíš, že byste byli úspěšní bez své image, kombinéz, mask atd, a bylo to vědomé rozhodnutí?

Azrael

"Azraeli, skvělá otázka. Ale porozuměl jsem jedné věci. Hudba, masky, outfity, stage, fanoušci, interviews, videa, to všechno je Slipknot. Bez toho všeho by to nebyli Slipknot. Proto nás znáš, proto se k nám vracíš. A to vždycky bylo součástí plánu. Dávej si pozor, na co se ptáš."

Přemýšlel jsi někdy o tom, že bys vzal Gizmachi na své tour?

Canibalsports

"Canibalsports, známe se? Ptáš se na něco, na co nejsem schopnej odpovědět. Nevím jak odpovědět, jedině: Počkej a uvidíš!"

Jste boží, maggots navždy, vše co chci vědět, budete během let stále tady? Život bez Slipknot by byl jiný. Jste Bohové.

Slipknot86

"Slipknot86, díky, jak víte, potřebujeme vás. Netuším, jak dlouho tu ještě budu, nevím, jak dlouho to ještě bude trvat. Ale povím ti, že nikdy bych to nezměnil, a budem to dělat dokud budeme moct, můžeme tu být ještě pět minut, ale taky pět let. Ale jakkoli dlouho to bude, vím, že to bude jenom vy a my. A spolu můžem změnit svět."

Kdybys nebyl ve Slipknot, co bys zrovna teď dělal?

Scars_Hide_The_Truth

"Scars Hide The Truth, rád maluju, rád (eh, to mi uniká :D), ale určitě bych byl se svojí rodinou. Trávil bych více času se svou rodinou."

Jak se ti lépe tvoří hudba, když myslíš na pozitiva nebo negativa života?

Gates To Lidice

"Gates To Lidice, bolest, pozitiva a negativa, nahoře a dole, pravá a levá, to je vše v jednom. Neptáme se, co z toho vzejde, protože všechno to jde z bolesti. Pak už to jde prostě ven"

Clowne, myslíš, že někdy znovu budeš pracovat s Mudvayne, nikdy nepřesáhli LD50 s jejich jinýma nahrávkama?

JamesF

"JamesiF, Mudvayne. Tohle je něco, o čem nerozhoduju. Opravdu nevím, jestli spolu někdy budeme pracovat. Ale, jsme přátelé, jasný?"

Shawne, viděli jsme tě mlátit do obrovského bubnu v zasraný místnosti na DVD co vyšlo s All Hope Is Gone. Jaká písnička to byla?

TennaLady

"Byli jsme v domě chlápka, co nahrával All Hope Is Gone a dělali jsme úžasnou hudbu. Nepamatuju si, jaká písnička to byla, Věřím, že to je "In Reverse" a doufám, že ji jednou dostanem ven."

Užili jste si Mayhem festival? Z toho,c o jsem viděl na Scuzz to vypadalo úžasně. Byla tam nějaké skupiny, co pro tebe vyčnívaly?

xxxTessxxx

"Tess, Mayhem tour bylo opravdu nádherné, obrovské tour po deseti letech, strávil jsem čas se svými bratry, měli jsme se skvěle. Skupiny, které miluju jsou "???" a byl jsem během koncertu tam a fotil, já prostě žeru... žeru jeho trička."

Prosím, nečekejte příliš dlouho do dalšího alba. Válíte. Ukážeš mi prosím fakáče?

SmittenKitten

"SmittenKitten... *smích*"

Dobře, nevím, jestli to bylo všecko ok. Stejně nikdo nekouká :D Ale potřebovala jsem se nějak... odreagovat, docela mi to pomohlo. A ještě k tomu jsem zjistila, že čím dál víc rozumím, když někdo mele anglicky :D Asi jdu koukat na další interviews :)

Does anybody care about me, if I'm not myself?

2010-02-08T19:59:00.003+01:00

What am I supposed to be?

Dnešní den byl opět ve znamení zubařů. Včerejší den závodní, nudný. Zjištění, že jedna nejmenovaná osoba vykládá, že je s náma nuda, jenom proto, aby jsme si mysleli, jak strašně jí ta jedna věc nevadí, mě dost znechutila. Pak taky dneska "vymyslela" jednu věc, co se tak nějak příčí s tím, co o nás povídala. Já nebudu jmenovat. Myslím, že i když sem chodí, nepřečte si to. A i kdyby, asi nepochopí. A jestli jo, snad jí dojde jak to je. Že já nechápu její přístup.

To, co dneska "vymyslela" bych brala. Možná. Ale s podmínkama, více podmínkama. Jedna osoba by mě, jak se znám, začala už první den srát. A ona nejmenovaná osoba bez ní nikam nepůjde. Pak taky vím, že ty, které se mnou jsou už delší dobu mě respektujou takovou, jaká jsem. Respektují moji hudbu, moje názory. To by asi nefungovalo, už jsem to zažila.

Celý týden se táhl jak jenom to šlo a znám to, víkend je hnedle pryč. Snad si aspoň pro teď ten čas tak nepohne.V úterý zas zubař, doufám že naposledy. I když zubařka do mě valí hovna a já se chechtam jak blázen, příjemný to není, to ne. Tak snad už naposledy. Doufám.

Poslední odstavec. Během víkendu by mi měla Lirael (♥) udělat layout. S kým s čím, no, bude to velice překvapivé. Snad se jí povede, budu přešťastná pokud ano, poslední dobou mi z toho koho čeho velice silně přepíná. Ani mi to nevadí.

Snad brzo v novém.
MissH

Kdože? Cože? Jo tak...

2010-02-08T19:59:00.001+01:00

Dneska je úterý. Zítra jedna krásná písemka z matematiky, proč se netěšit? Pozítří závody neplavců, ještě abych se netěšila. Pátek? Teror. Trhání, mučení. Nenávidím to, fuj, ble. Už tam nikdy nechci.

Včera? Vytahování stehů. Ne, nebolelo to. Bylo to ale nepříjemné. Bůhví proč jsem se tam pak doktorovi složila pod nohy.

Teď nějak sedím a... nevím, co psát. V hlavě se mi hemží lomený výrazy, ty mi snad nikdy v životě už nedaj pokoj.
(Er na druhou plus er es lomeno er es mínus es na druhou) : (er es plus s na druhou lomeno er na druhou mínus er es).
Fuj.

Dále fyzika, samozřejmě.
Elektrické pole se projevuje silovými účinky, bla bla bla.

První den školy a už jí mám plné zuby, no to je moc. Pak tatínek shání někoho na protekci. To je moc todleto. I když třebas se to bude hodit, kdo ví. Aspoň známosti. A chce, abych měla implantáty. Kdybysme už do těch zasranejch rovnátek nevrazili skoro pět tisíc a neměla bych na patře díry jako do prdele, kdyby implantáty tak zasraně nebolely a nebyly tak zasraně drahý, jdu do toho. Do háje, jak já je už nechci. Stydím se za to, fuj.

Nic jiného, zajímavého se neděje. Jede mi tu v pozadí ordinace, bože, taková kravina, jak to můžou točit, psát, proboha. Asi budu končit. Tohle je stejně "zápis" na prd. Ještě něco málo udělám tu, uvěřím si další čaj na kloktání a půjdu se pokoušet vyrvat to sama ven. Uvidíme.

Dobrou
MissH

This Is It!

2010-02-08T19:58:00.001+01:00

Dnešní den je, tak jako celý týden, čistě válecí. Menší povyrazení přijde až večer, kdy se s mamulí chystáme na This is it. Docela se těším, Majkla jsem nikdy neposlouchala, ale co, on byl někdo, a ráda pudu, už proto že mamulí to teď nemá lehký.

Včerejší operace (pokud se tomu tak dá říkat) byla velice... vtipná?
Teda... umrtvili mi pravou a levou stranu tlamky a první co začali, tak řezat do tý levý... Já začala řvát, protože to neskutečně moc bolelo... Tak se přesunuli (:D) na pravou stranu, kde řezali a pálili, či co to bylo, každopádně smrdělo to jak špačky od cigár :D

Za půl hoďky jsem vylezla z ordinace, klepala se jak ratlík a hned si sedla, protože svět se mi dost nechutně točil. Dostala jsem papírek jak se starat o rány a čekala, až přijede odvoz, tedy tatínek.

Cestou domů mi začala odeznívat injekce a já se málem složila. Sestřička řekla mámě, aby mi koupila hodně zmrzliny, tak hned jak jsme dorazili domů mamka běžela nakoupit nějaký ty ledový pochutiny.

Chvíli jsem jenom tak ležela, polykala krev a doufala, že usnu. Pak jsem to už nevydržela a s pomocí dvou zrcadýlek jsem se šla kouknout, jak to vypadá. Nádhera. Dvě obrovský zakrvavený díry se štychama. Nemohla jsem zabránit smíchu, vypadalo to tak vtipně, ještě jsem ani mluviti nemohla.

Po nějaké té době jsem přece jenom usnula, i když jsem měla děsivé sny a neustále se budila s tím, že mám poslintanou bradu :D

Dnešek už je dobrej, konečně jsem schopná jít si sednout sem a večer jít ven :) I když s mou mluvou na tom stále nejsem kdovíjak valně :D

Tak, asi končim. Velice obšírně jsem popsala vlastně nic zajímavého, ale teda když v mý rodině všici odmítaj koukat na ty dvě krásný díry, musím to aspoň popsat tady :D.

Mějte se,
MissH.

BTW.: Ještě chci poděkovat tý mojí holčině, která se mi jako jediná ozvala a vyptávala se jak mi je :) Konečně si začínám urovnávat, komu stojím za pár esemesek ;) Mám tě ráda Zuzz :-*

Gabrielle ♥

2010-02-08T19:57:00.001+01:00

Nádhera, dokonalost... Napište mi taky někdo něco takovýho! :D ♥♥♥

Připlazil se odporný had beznaděje
Když jsi zhasla světla v zahradách
Jsou tam připravena další klubka
Všechny tužby jsi ze mě vyřezala nadvakrát
A ty jizvy vryla do mých útrob
Šílená láska hoří nad námi
Útok rozžhavených hvězd

Uchop kapající hadí zub
Co do výšky ční
Mohl bych zpívat o křídlech bez pout
Ale dávno předtím už jsem si srdce zamknul

Kvůli Gabrielle
Přesně a dokonale spojí, co k sobě nepasuje
Její krása krmila básníky hledajíc
Její smích jako stříbrný opasek
Rozpustil z mé cesty mráz třeskutý

Odporný had beznaděje se připlazil
Když jsi na ulici nabízela tajemství
A jiné lži řečmi obalené
Kterými jsem si cestu ke dnu osladil

Hluboké laguny očí
A nohy, co o odpuštění prosí
Za očarující krásu, co na sobě nosí

Šetři si falešné city
Odnesla sis víc modřin jako já
Neživila ses zlými úmysly
Byly to jenom snů plné vzdušné zámky
Větrem vyfoukané žaluplné sály

Kvůli Gabriele
Srší zlatem její onyxové vlasů prameny
Její růžové rty chutnají krví zaschlou
Křivky jejího jména se šeptem linou
Navždy mým jazykem
Vzpomínky na tebe se mi nikdy nerozplynou

Jednou ukřižován
Zemřít bych však chtěl
Aspoň tisíckrát
Abych dech vroucné milenky pocítit směl
Na mém krku zas
Bořit její vzdychy do souzvuku těl
Do proudů slz, co tak dobře čistí
Zbavit se nekonečného hledání
Jí v náručí jiných

V sobě jsem ji pochoval
Tam je celá jen moje
Uchovaná pro ty, s kterými jsem stoloval
Na ní, na její dokonalé mrtvole

Připlazil se odporný had beznaděje
Tam, kde mi mou bídu vykládalo
Další trápení
Kvůli dávno ztracené Gabriele
Její noční úšklebky veškeré
Setrvávající na tvářích jiných
Ze kterých je pomalu sesbírám...

Měla, hledala...

2010-02-08T19:56:00.001+01:00

Měla

duši

Hledala
sebe

Nenašla nic

jen modré nebe

Neztratila nic

jen kousek sebe

Stáhle hledala

tebe

Nikdy nenašla

sebe

24.10.2009 ♥

2010-02-08T19:55:00.001+01:00

Konečně jsem se řádně vyspinkala a jdu se vrhnout na popis včerejšího krásného nádherného dne.

Někdy před obědem se u nás objevila Miška, které jsem ukázala Zlín z našeho mrakodrapu, prošly jsme se trochu po městě, zašly k nám, já se převlékla, pak ještě zacházka k babulí, kde jsme si vzaly jídlo (které stejně nakonec nikdo nejed'), já se zasejc skočila převlíct a šly jsme k MoR Café :D

Jelikož bylo fakt málo hodin, ještě jsme šly zas do města, konkrétně do KFC, kde jsme asi hoďku seděly. Kolem půl čtvrté jsme se vybraly zasejc k Čubkovu a už seděly před MoRem.

Asi kolem páté jsme už nevydržely sedět venku (i když to, že jsme viděly vycházet Simone s jejím přítelem z busu nás slušně zahřálo :D) a vlezly dovnitř, kama se neustále procházeli členové kapely, ať už Epicy nebo Sons Of Seasons. Simone kolem nás aspoň 3x prošla a vždycky byla fakt na dosah ruky a my vždycky jenom vyvalily oči a hleděly :D Stejné to bylo s ostatníma klukama, jako bychom viděly duchy :D

Koncert začal a na scénu naběhli Sons Of Seasons. Přes první odpor (protože zdržovali Epicu :D) jsem si uvědomila, že i přes to, že to není žádná tvrďárna, vcelku se mi to líbí. Začaly jsme se docela hejbat, když skončili (bylo to fakt krátký, cca 30 minut) a přišli Amberian Dawn. Nic zajímavého, dělaly jsme tam s Mišulí prdel, tancovaly makarenu a nevím co ještě :D

Konečně jsme se dočkaly. Resign to Surrender, kluci přiběhli a my, s nádherným výhledem jsme viděly úplně všechno, co se na scéně dělo. Lidi se vůbec netlačili, absolutní pohodka. Zpívaly jsme, tančily, mrkaly na kluky (bože, jak mi bylo nádherně, když se na mě Yves úsmál! :D *slint*), pokoušely se chytit cokoliv, co kluci hodili (já flašku od Marka, Miška ručník od Marka :) ), když se k nám Simone naklonila, chytily ji za ruku... Prostě nádhera, absolutně nejkrásnější zážitek.

Ani jsme se nenadály a byl konec. Sotva jsme se dovlekly k baru, koupily si další pití a šly čekat, až se všici dovalej na podpisy. Lidi se rychle vytratili a zbylo fakt jenom pár fandů. Po dlouhém váhání jsem si koupila cd a nechala si ho podepsat, už teď leží na slavnostní poličce, kterou jsem pěkně odklidila jen kvůli rozrůstajícím se věcem odnesenym z koncertů :D

Ještě nepřišli a tak jsme si (protože stoličky fakt byly plné) sedly na zem. Po chvíli přišel kytarista ze Sons Of Seasons a dal nám letáčky jako reklamu na jejich cd. Pak že si ho máme koupit a my jenom že "no money" :D Tak chvilku koukal a za chvíli už celá skupina řvala "cédéééčkáá, plakááátyyy" (samozřejmě anglicky :D).

Po chvíli kluci fakt dorazili a my se nahrnuly pro fotky a podpisy :) Řekli nám, že Simone přijde až se osprchuje, tak spousta lidí čekalo jen na ni. Nakonec teda nepřišla, sice mi to bylo v tu chvíli docela líto, ale nakonec mám fotky se všema ostatníma, tak co :)

No, prostě... nevím, možná že jsem na něco zapomněla, každopádně to bylo nádherný, nezapomenutelný a já doufám, že takových úžasných koncertů (kde si zasejc něco chytim :D) bude ještě plno :)

Tak a tady jsou fotky, kterýma tenhlecten článek uzavírám :) Mišulí, kdybys zaznamenala, že jsem na něco důležitýho zapomněla, napiš :D

Tak se s vámi loučím, teda spíš s Mišulí, co si to určitě jako jediná dočetla, nebo jako jediná vůbec četla :D

MissH

Již zíítra...

2010-02-08T19:54:00.001+01:00

... to všechno vypukne. Neskutečně moc se těším. Bojím se, že dnešní noc nebudu moc spát, jak moc se těším. Plus mi bude volat Terka, tak to uchcávám z nedočkavosti.

Celkově týden utekl neskutečně rychle a já nadšeně vyhlížím sobotu, příští středu a se zoufalstvím čtvrtek, kdy chvátám na operaci tlamky. Docela se bojim co mi tam hodlaj udělat, nechci dopadnout jak malej Wonka :D

Momentálně mi ničí ušní bubínky Candance s Walls Of Jericho a když mě tak napadá, co kdyby si spolu s dalšíma úžasnýma skupinama udělali menší výlet do Zlína? Zasraný hamburgáři!

Projíždím si obrovskou knihu o člověku, a když říkám obrovskou, myslím to doslovně. Nevím, jestli jste někdy viděly tyhle knížky na pultech, jsou fakt monstrózní. Mají snad 20kilo a fakt těžko se nosej :D Ale moc ráda v nich listuju :D:D:D

Jedna obrovitánská kapitola - psychika, myslím, že něco pro mě. Asi se konečně začtu. :D

Proč pláčeme?
Pláč je výhradně lidskou reakcí. Ostatní živočichové též roní slzy, ale jejich jedinou funkcí je proplachovat oči. Pláč je projevem emočního stavu, možná aby vzbudil soucit. Některé důkazy nasvědčují tomu, že slzy při pláči mají jiné složení než ty, které zvlhčují spojivku. Snad tedy pláč těo zbavuje stresových hormonů - odtud úleva, když "jsme si dobře poplakali". Někomu může připadat zvláštní, že pláčeme též z radosti, ale možná se v moku příslušné okruhy překrývají. Ať již pláčeme radostí či žalem, slzy musí být prazákladní emoční reakcí, protože je lze jen ztěží předstírat.

Jinak... ráda bych takhle vzkázala jednomu člověku, i když vím,že tuhle stránku nezná a nikdy se na ni snad nedostane, že mě neskutečně sere, jak mi leze do prdele, i když dobře ví, že nestojím o jeho pomoc. Já nepotřebuju, aby mi někdo neustále něco podával jako bych byla malomocná. Možná, že to někomu přijde galantní nebo já nevím co, ale já nepotřebuju, aby mě neustále někdo obskakoval. A pokud mi chce něco říct, tak ať to řekne a nepíše mi zaheslované správy. Tohle mě prostě sere. Nesnáším takové týpky. Chceš? Tak si o to řekni. Kecy jako "dobře se s tebou kecá". Nejsem idiot. Takže mi dej pokoj, nemáš šanci.

Uuf, muselo to jít ven. Já nevím jestli to ten, kdo to přečte pochopí. Snad mé milé spolužačky ano. Možná i budou vědět o koho jde, ale nějak je mi to jedno, prostě mě to sere. Nejsem žádná porcelánová panenka. Co na tom že jsem "opožděná". Mě už je to úplně jedno. Já si počkám. A dočkám se. A bude to stát za to. Vím to.

Mějte se
MissH

Btw v neděli, no možná že se to tu objeví až o prázdninách, nevím, každopádně čekejte výpisek toho inkriminovaného dne a (snad) nával fotek. Pokud Míša bude chtít fotit :D

Serendipity

2010-02-08T19:53:00.000+01:00

Mrtvá hrdosti
Dovol mi ukrýt se

Ještě jednou překračuji hranici
Opakuji si, že vše je v pořádku
Ještě jednou jsem ztroskotala daleko od břehu
Tentokrát je válka, krev a to krveprolití jen mé

Blíží se konec myšlení, vše je jen předstírání
Pak jasnost, mě tak blízká
I když vím, zabila mě, abych
Se znovu vrátila
Poddajnost je klíčem
Straž svou sílu a zbytek utop
Sejde z očí, sejde z mysli

Pouta na mých křídlech jsou stále pevné, však uvolněnější
Věk zázraků mě zavedl na místo, kam se nikdy znovu nedostanu

Mrtvá hrdosti
Buď shovívaná k mé mysli

Nelituj celé své minulosti, nezměníš se
Slzy uschnuly, však nejsou tím posledním
Co se nezmění
První kámen byl hozen
Ukaž střízlivost
Neuneseš všechnu mou lhostejnost
Neuneseš takovou tragédii
Nezlomíš mé omyly
Nech šťastnou náhodu

Ok, tak věci vždy nejdou podle tebe
Snad uvidíme věci, jaké jsou dnes
Tak věci vždy nejdou podle tebe
Uvidíme věci, jaké jsou dnes

Mrtvá hrdost
Zapřela pravdu

Neděle? Achich ouvej...

2010-02-08T19:52:00.001+01:00

Zjištění, že je zase neděle a ještě ke všemu neděle večer, mi na náladě moc nepřidalo. Děsím se toho, jak vydržím ještě 5 dní školy. Asi nevydržím! Jsem natěšená jak malé dítě, furt přemítám jaké to bude, a jestli budem mít se Simonkou fotku, blabla pořád dokola. DYU mi taky furt hraje v uších a já se nemůžu nabažit.

Včera byla se Zoo menší akce, kámoš nás pozval na první vystoupení se svojí kapelou do Vizovic... Bylo to fajn, i když jsem čekala něco jiného, nějakej klub, ale stejně, jsem ráda že jsem mohla večer strávit s někým jiným než našima.

Zážitek byl, a to když už byl skoro konec a já si všimla, že o kousek dál stojej banga a kontrolujou děckám občanky. Okamžitě jsme se Zoo vystřelily a padaly pryč, ještě hodnou půlhodinu jsme se schovávaly kousek od klubu, nadýchat tak něco, myslím, že už bych se nikam letos (co letos!) nedostala. Takže jsme měly, jak říká bábi "z prdele kliku".

Do tří jsme vytuhly, Zoo před obědem odjela a od tý doby sedím a dělám všecko možný jenom abych se zabaila.

Nějak jsem se taky dopracovala k tomu, že jsem konečně našla nějakej pěknej layout, který mi sem trochu seděl. Mám upravený hlavně menu, trochu víc jsem se rozepsala, přidala přehrávač už to sviští :)

No, zatím nemám víc co psát, hodlám napsat zítra, nebo snad pozítří, uvidím podle okolností.

Zatím
MissH

A dál? Dál nic.

2010-02-08T19:51:00.001+01:00

Něco se zas ozvalo. Nějaké srance vyšly ven, konkrétně tři srance toho největšího kalibru. Pobavte se.

Prázdnota
zaplňuje mysl
Nicota
zžírá svět

Závist
ošklivý má úmysl
Nenávist
chce život svůj zpět

***

Tichý výkřik (do prázdna)
Bolest bičuje (za chladného rána)
Slzy vyschly (láska zemřela)
Je pryč (ve vzduhu zmizela)

***

Namaluj mi srdce, srdce rudé jako krev
Sevři ve své ruce, a daruj mi ho zpět
Jen nehoď ho na zem, svírej ho jako jiného nic
Podej mi ho jen, já nechci nic víc

***

Nemyslím si, že bych byla schopná ještě někdy ze sebe vyloudit takové srákoty. I když, člověk nikdy, neví, že. Teď odcházím, v televizi mi jedou Mafiáni →CLICK NA VIDEO, tak si hodlám trošku zvednout náladu, když to počasí mi ji akorát zhoršuje :)
Mějte se
MissH

From The Deep

2010-02-08T19:50:00.000+01:00

Tvé sny
Tvé motlitby
Nevěřím
Nemůže tu být jen bolest

Tvé dny, tvé cesty
Ve všech těch slzách
Ve všem tom křiku

Ze vnitř mé volání
Je jen jeden důvod tvého života
Ještě jeden důvod tvého života

Tady jsem
Prosím, neplač
Dokud neřekneme 'sbohem'
Tady jsem
A tady je má motlitba
Jsem stále tu ve tvých dnech

Ze vnitř mé volání
Je jen jeden důvod tvého života
Ještě jeden důvod tvého života

To je život
Příliš krátký, abys zemřel
Příliš těžký, abys zůstal
Znovu se potkáme
Tyto slova jsou pro tebe na rozloučenou

Perfektní den pro déšť
Slyš mou píseň pro sbohem
Do konce tohoto života
Když světlo odejde
Slyš mou píseň a slyš můj pláč
Není konec tvého života.

Tady jsem, prosím neplač
Dokud si neřekneme 'sbohem'
Tady jsem a tady je má motlitba
Jsem stále tu ve tvých dnech

Ani nevíte, kolik nocí mě tahle písnička sprovázela. Miluju ji, má v sobě něco, co mě naprosto dostává.Určitě jeden z mých nejoblíbenějších ploužáků. Užijte si ji... ;)

Mournfull Lullaby

Dvojitá dávka naprosté odlišnosti.

It's not enough to believe

Zemřu!

It... it looks like poo!

Life's a Gas

Gimme gimme revolution.

Hero Of War.

Edge of self-destruction.

Hooray for Misery.

Je libo bláhbláhbláh?

Moment Of Surrender

9.7.2010 (Záznam) 23:31

8.7.2010 (Záznam)

I hope you have the time of your life...

Sbohem, základko!

I was crying on a Saturday night...

Hm? Ehm...

Baleníčko, balení...

Stay Strong

Home Sweet Home

24.5.2010 (záznam)

Ach-Můj-Bože. Omdlít?

8.5.2010

Další vzpomínky (20.4.2009)

Memories...

Kouzlo Měsíce

Tease me...

Barker

Clive Barker

Bluh...

She... She screams in silence...

Smash The Control Machine

♫ Rise, Rebel, Resist ♫

You're just a meat...

Kisses & Kerosene

Chm?

... courting chaos ...

Now they're dreamless...

NOT on DRUGS!

Falling World

22.2.2010

Wither...

Saffron's Curse

Blood Addiction

K@{&}€!

*?*

Abarat...

Opilí na měsíc vyjí...

Dancing On The Abyss...

Satan's Bible

Suicide And Other Comforts

You should stop...

Say I Dooo...

***

Voices

Boom de ah dah!

The tears come strong again...

Ne, ne, ne...

Watch more AOL Music videos on AOL Video

You don't know what you did to me...

Chro, chro, chro...

I can't do this without you...

Je libo...

Kurvík!

War Against The World

I knew it, I knew it...

We breathe by virtue of their rot...

ASi už vím...

11.11.2009

Oni...

Doprdele s vámi, lidi...

Twat? twat!

Ehm, ehm...

And I embraced...

Malá bílá...

Umřít? Teď hned

FUcking Amazing!

Does anybody care about me, if I'm not myself?

Kdože? Cože? Jo tak...

?